Kapitola pět

158 14 0
                                    

Niall

Louis mě dotáhl na prázdnou louku, odkud tedy byli překrásně vidět hvězdy.

"Ty bláho...", vydechl jsem.

"Tohle je mé oblíbené místo. Nejlepší na odreagování", prohlásil Louis.

"Ani se ti nedivím, je to tu jako v pohádce", řekl jsem a udělal rychlou otočku. Pak jsem se na něj podíval.

"Když už je řeč o pohádce...", řekl a přistoupil ke mě. Uklonil se a pohlédl hluboko do mých očí.

"...smím prosit?". Dlouze jsem se usmál a taktéž se uklonil.

"Jistě, že", odvětil jsem a narovnal se. On taktéž. Přistoupili jsme k sobě, na těsno. Jeho ruka sjela na můj bok, mezitím co já položil tu svou na jeho rameno. Druhýma rukama jsme si propletli prsty. Zdvyhl jsem hlavu a hleděl mu do očí. Naše nohy se začali pomalu pohybovat, ale já tomu nevěnoval moc pozornosti. To co mě upoutalo, byli jeho oči. Magické oči, co vypadají jako nejjasnější obloha. Usmál jsem se a položil svou hlavu na jeho hruď. Zaposlouchal jsem se do jeho tlukotu srdce. Vál tu lehký větřík, který mi čechral vlasy.

"Moc si to užívám, Lou...", zašeptal jsem a podíval se na něj.

"To jsem rád. Já taky", odpověděl.

"Nikdy jsem takhle nemohl chodit ven s kým chci", řekl jsem.

"Jak to?", nadzvedl Louis obočí.

"Jsem kluk, co pochází z bohaté rodiny. Nemohu si jít kam chci a s kým chci. To nejde", odpověděl jsem a pak vydechl.

"Aha... to je smůla", řekl.

"Ano, to je"

"A co tu tedy děláš?", zeptal se.

"Utekl jsem", řekl jsem a Louis se zasmál.

"Opravdu?"

"Jo. Navíc teď mě rodiče hlídat nebudou, když mají práci", pokrčil jsem rameny.

"Ty jsi teda vyčůraný", pokroutil hlavou Louis a já se zasmál.

"To mám po mámě", odpověděl jsem a zařehnil se. Pak jsem pohlédl do jeho nádherně modrých očí...

Louis

Paneboze... jak muže být tak překrásný?

"Co je?", zeptal se asi po minutě našeho očního kontaktu.

"Jen nemohu uvěřit, že je někdo tak nádherný", prohlásil jsem. Niall sklopil zrak a zašeptal:

"Co to říkáš...". Můj prst sjel pod jeho bradu a pozvedl jeho hlavu, aby mi hleděl do očí.

"Pravdu", řekl jsem. Jeho rty se od sebe lehce odlepili a já se k němu pomalu začal naklánět. Svůj nos jsem lehounce otrel o ten jeho a svou hlavu naklonil na stranu, abych se dostal k jeho rtům, které jsem lehounce políbil. S mlasknutím, jsme se odpojili. Niall uložil své dlaně na mé tváře a rozhodl se mi polibek vrátit...

"Tohle je mé dík za dnešek", špitnul do mých úst. Pohrál si s mými vlasy, než se úplně odpojil. Zaraženě jsem na něj hleděl, než jsem se usmál.

"Nechtěl bys ke mě?"

"Nemohu. Lucy by to vykecala rodičům a měl bych problém", namitl Niall a já si povzdechnul.

"Ale ty zítra přijď", řekl mi a začal couvat.

"Dobře, ale kde-"

"Ta vila nakonci městečka", oznámil, než se s úsměvem otočil a odešel...

Tady je další kapitola🙈

Omlouvám se, že teď nic nevychazelo, ale měla jsem brigádu a bylo moc práce🥵🤣

Summer LoveDonde viven las historias. Descúbrelo ahora