I NEED YOU...[Ethan Dolan]

#4

"Crrrrrr!"

"už zasee..."

Je pátek ráno a mě čeká poslední den na střední škole.
Celý týden uběhl celkem rychle, ale pořád mě otravovali kluci, teda hlavně Cameron, abych přišla na dnešní párty, co se u něho doma koná.

Šla jsem do koupelny, osprchovala jsem se a umyla si hlavu. Udělala ranní hygienu a šla si vzít svoje šaty, které jsem si včera s Ell koupila.

Pak jsem šla dolů na snídani rodiče dneska byli doma, ale odpoledne pojedou za tetou asi na dva týdny. Ale v pondělí se pro mě staví, aby mě odvezli na letiště, chtějí se se mnou ještě rozloučit.

"No tobě to sluší" řekla mi mamka a šla mě obejmout.

"Děkuji" odpověděla jsem.

"Dobré ráno princezno" řekl mi taťka a obejmul mě.

"Dobré" a taky jsem ho obejmula.

"Na stole máš palačinky a kakao" řekla mi mamka.

"Dobře, děkuju."

Po snídani jsem šla zpátky do pokoje a upravila se před zrcadlem. Vzala si svou školní tašku a šla ke dveřím si obout boty.
Rozloučila jsem se s rodičema a vyrazila ke škole.

Ve škole se nic moc nedělo, dostali jsme vysvědčení a takový ty věci, no však to znáte...

Když jsme odcházeli z budovy, tak jsme se s Ell dohodly, že zajdeme na kafe, prý mi chce neco říct a je to fakt důležitý.
Když jsme došli do kavárny sedli jsme si k volnému stolu.

"Tak povidej" řekla jsem Ell, která vypadala celkem nervózně.

"No víš... já ani nevim jak začít" řekla a vypadala nervózně.

"prostě... nemuzusteboujetnatuvysokou" řekla strašně rychle, že jsem snad pochopila jen začátek věty.

"c-cože proč?!!" řekla jsem.

"No prostě já a Nash spolu tak trochu chodíme a není to zase tak dlouho a stěhuje se ke mě a na vysokou už nejdu a navíc je to daleko a já tady mám rodinu a všechno, prostě si myslím, že by se mi stýskalo." řekla.

Pořád jsem byla v šoku, chtělo se mi brečet. To si jako myslí, že mě se stýskat nebude?! Byla jsem zklamaná, že mi to Ell neřekla dřív, vždyť jsme nejlepší kamarády, co si říkají všechno a ještě mi řekne, že chodí s Nashem... Nechápu jak to přede mnou mohla tajit. Na druhou stranu jsem byla ráda, že někoho má. Vyběhla jsem z kavárny. Jen jsem slyšela jak na mě Ell volá, ale neměla jsem sílu se otočit.

Došla jsem domů hodila tašku vedle postele, šla ze sebe sundat ty nepříjemný šaty a šla se obléct do něčeho pohodlnějšího.
Vzala si mobil a napsala Nickovi.

zoeee❤️: ahoj, můžeš se stavit? Pustíme si nějaký film nebo seriál 😉.

nick❤️🤪: oki, za pět minut jsem u tebe. 😁

Když jsem položila mobil, šla dolů do kuchyně pro nějaký jídlo a běžela zpátky nahoru. Zapla noťas a pustila tam netflix.
Pak už jsem jen slyšela zvonek a tak jsem běžela dolů otevřít.

"Ahoj" řekl Nick.

"Ahoj" pozdravila jsem ho a obejmula ho, on mi obětí oplatil a společně jsme šly nahoru do mého pokoje.

"ty to víš o ty Ell" zeptala jsem se.

"ne, co by s ní mělo být?" zeptal se.

"dneska jsme šly spolu do kavárny a tam mi oznámila, že už nějakou dobu chodí s Nashem a že kvůli tomu nemůže jet s náma na tu vejšku.

Nick byl stejně zaskočenej jako já když jsem se to dozvěděla.

"aha..." řekl.

"teď na to nemysli, já s tebou na tu vejšku pojedu a ty si tam určitě najdeš jinou kamarádku, přeci jen je to docela daleko odtud".

Abych vám to vysvětlila, bydlíme ve městě Indianapolis, které leží ve státě Indiana a na vejšku se stěhujeme až do L.A.

"dobře" usmála jsem se na něj.

"takžeee... pustíme si teda něco?" zeptal se.

"Jo jasně, vždyť kvůli tomu tady jsi" řekla jsem se smíchem.