Extasy's Oneshot /k-pop, j-pop etc./ ✔️

Damn k-pop

K dnešní jednodílce musím napsat předmluvu. Prostě obhájit, proč jsem se pro tenhle šílený bizár vlastně rozhodla. Neudělala jsem to poprvé, že jsem spárovala svého bývalého idola s tím současným, respektive Adama s někým z Koreje či Japonska, ale upřímně, asi by mi to přišlo přirozenější, kdybych Adama pořád zbožňovala, což už dneska taky není úplně aktuální. Každopádně když už jsem s tím ztrácela čas, tak to sem dávám a pokud si to přece jen někdo přečte, berte to prosím s rezervou. Původně se to mělo jmenovat Fucking k-pop, aby se to hodilo k pointě, ale nechtěla jsem do názvu použít sprosté slovo. Jinak v povídce jich pár je, taky nějaký sex, takže je opět s omezením 18+ a na vlastní nebezpečí :D 

******************

„Zase ti teče voda ze zubů?" zamračil se šedovlasý stylista na vysokého zpěváka, jenž svou zachmuřenou tvář pozoroval v zrcadle lemovaném rozsvícenými žárovkami.

„Výstižně řečeno," utrousil muž a švihl tužkou na oči na stůl, kde vrazila do dalších líčidel a řetězovou reakcí způsobila menší nepořádek. Maskér Sutan se opřel zadkem o pultík a promnul mladšímu kamarádovi rameno.

„Proč ti vlastně tak strašně vadí? To je pokrok, který nezastavíš, Adame," uklidňoval ho. „Hlavně si nepamatuju, že bys někdy předtím takhle vyváděl," dodal vážně.

„Asi právě proto, že jsem se o žádný pokrok neprosil," utrousil Adam nevrle a raději se napil svého zeleného čaje. Nebýval nepřátelský, vlastně naopak, všichni věděli, že si rád dělá nové přátele, měl jich spousty, ale tohle ho opravdu vytáčelo. Tolik se snažil prorazit, vždyť od účasti v Superstar nedělal nic jiného, následoval hlas svých fanoušků, snažil se jim dát, co chtějí, provokoval s Tommym, začal zpívat s Queen, a pak přijde nějaká banda šikmookých puberťáků a veškeré jeho úsilí jde opět do háje. A byl si jistý, že není sám, komu to vadí. Kdo se zkrátka nemůže smířit s tím, že celému světu vládne ten zasraný k-pop. Věděl, že něco takového existuje, míval o hudební scéně přehled, ale do teď se všechny ty skupiny tak nějak soustředily pouze na domácí publikum, anebo měli jinde ve světě svůj okruh fanoušků. Jenže před pár lety situace začala nabírat úplně jiný směr. Pozvali je do států, aby jim předali cenu za aktivitu na sociálních sítích. Copak on nebyl aktivní? Pořád něco postoval. Zkrátka se o nich začalo víc mluvit, dostávali čím dál víc nabídek na hostování v různých amerických show a teď si půjdou pro hlavní trofej – nejlepší mezinárodní umělec roku! Jestli mu tekla voda ze zubů? Ne, otevírala se mu kudla v kapse, tak to bylo. Kdyby některého z nich teď někde potkal, tak se určitě neudrží a něco hodně ostrého mu řekne.

„Stejně s tím nic neuděláš," pokrčil maskér rameny, načež si prohrábl své dlouhé vlasy s fialovošedým přelivem. Adam ho chvíli pozoroval. Sutan měl samozřejmě pravdu. Netušil, co by se muselo stát, aby se Amerika přestala angažovat v propagaci zahraničních umělců, Američani se prostě srali úplně do všeho a pokud by o své nenávisti někde otevřeně promluvil, akorát by tím zkompromitoval sám sebe a každopádně by ztratil svůj status přátelského umělce. Stačilo to napadení fotografa před nějakými sedmi lety. „Zkus to prostě pustit z hlavy, jo? Ukážou se na červeném koberci, něco zakrákají, přeberou cenu a zase odjedou. Není to konec světa..." pokračoval kamarád v chlácholení.

„Kdyby to bylo jenom takhle, ale oni tu ani nemusí být a stejně mám pocit, že se tu pořád roztahujou,"zabručel Adam. „O nikom jiném se nemluví. Sám víš, kolik mi poslední deska dala práce. Nadřel jsem se na ní, při tom jezdil šňůry s Brianem a Rogerem. Dokonce jsem natočil několik videoklipů v docela krátkém čase, to u mě není zrovna zvykem..."