Four hunters

Primary words

Uplynulo už několik dní, co mám doma ,,Jhin" a  pořád o ní nevím nic. Má kůže už ji skoro vyléčila, ale čím více se uzdravuje, tím méně mluví. Několikrát se dokonce pokusila o sebevraždu.

,, Ptám se tě naposledy, kdo je Jhin, když ne ty?"

,, Nemám co ztratit."

,,Ale máš, svobodu a možnost to ukončit."

Věděla jsem, že dříve nebo později se jí sebevražda podaří a s klidným srdcem mě opustí. Po dlouhé odmlce se konečně rozmluvila.

,, Dobře, Jhin. Jhin je virtuóz, je hříva krásného oře v letním vánku, je jak kapka rosy při východu slunce, je, je..."

S těmito slovy mě velmi překvapila. V obličeji se jí začaly pomalu objevovat malinké slzy. Přiložila jsem jí ruku na tvář, která i přes několik dní mučení a výslechu působila hebce a přirozeně. Otřela jsem jí slzy. Z pravého oka s jizvou se jí do slz přimísila krev. Ten pohled byl zdrcující.

Protože už jsem si na její tichou pozornost zvykla a docela se mi zalíbila, rozhodla jsem se jí pomoci.

,,Pomůžu ti ho najít, jen mi musíš prozradit, kde hledat."

Mlčela. V tu chvíli jsem si uvědomila, že si za její dopadení můžu vyžádat tučnou odměnu, ale z nějakého důvodu jsem to ještě neudělala.

,,Přines mi masku, hned, víš, kde jsi ji nechala! Ty jeden odpade prázdnoty. Jo ahá, už chápu, proč už nejsi v prázdnotě, oni tě prostě nechtějí, oni tě odkopli."

,,Jhin" se začala hlasitě smát. Dost mě tím dopálila.

S naštvaným výrazem jsem kůži poručila opustit dívčino tělo a vrátit se ke mně. I když už ,,Jhin" sama dokázala dýchat a mluvit, rány po střelách se hojily velice pomalu a vypadaly dosti odpudivě.

,,Uděláme obchod, jo? Já ti najdu Jhina a neudám tě a ty zůstaneš tady, budeš se léčit a neotravovat. Bereš?"

,,Že váháš, odpadku."

To už mě doopravdy vytočila. Otočila jsem se na patě a naštvaná vyrazila ze dveří.

Šla jsem na lov. To mi dokáže vždy pročistit mysl. Po incidentu s ,,Jhin" jsem to potřebovala jako sůl. Po pár minutách jsem pomalou chůzí dorazila na malou mýtinu.

Na kraji si hráli vlci. Byla to dvě mláďata a dospělá samice. Mláďata už vypadala odrostlá a soběstačná. Mám zabít dospělou samici, nebo jedno z mláďat? Než jsem se rozhodla, samice zavětřila, zmerčila mě a i s mláďaty prchla.

Po zbytek lovu jsem chytila pouze jednoho malého raptora. Smutná z neúspěšného lovu jsem se vrátila domů.

Tam už na mne čekala ,,Jhin" a hned na mě vykřikla:

,,Kde je moje maska?!"

Nejprve jsem na ni divně koukala a pak mi to docvaklo. Ona si celou dobu myslela, že hledám tu její blbou masku.

,,Nemám masku, ale přinesla jsem večeři. Raptoří maso, a obzvlášť takhle mladý je docela dobrý a peří se dá prodat. Neboj, zítra až půjdu za mým kupcem do města, po té masce podívám. Proč je pro tebe ta maska tak důležitá?"

,,Uvidíš sama, náno blbá."

Došla jsem k závěru, že už nemá cenu se s ní bavit a šla jsem spát.

Hned ráno jsem vyrazila za svým kontaktem. Neznám ani jeho pravé jméno, jen vím, že je to obávaný stínový zabiják. Nikdy si před někým nesundal svou helmu. Jediný, kdo ví, jak vypadá, je jeho bratr Shen.

Sešli jsme se v malé stinné uličce na kraji města. Taky jak jinak než ve stinné uličce, je to přece stínový zabiják a stínový zabiják beze stínu je dost na prd.

,,Co máš dnes?"

,,Jen peří z raptora, omlouvám se, ale mám teď více věcí na práci než lov."

,,Peří stačí."

Nastavila jsem ruku a on mi do ní vložil měšec, spíš mešeček, zlaťáků. Malinko jsem se poklonila, otočila jsem se a vydala se na náměstí.

Jen co jsem udělala pár kroků, zjevilo se přede mnou asi pět stínů a začalo mluvit:

,,Toto je čistě mimo naše obchodní vztahy. Zaslechl jsem, že máš Jhina. Nevím kde, ale radím ti, aby jsi mi ho přivedla. Máš na to tři dny, pak tě zabiju a Jhina najdu sám."

Stíny se rozplynuly a já zůstala strnule stát. Až po několika okamžicích jsem se znovu rozešla.

Po příchodu na náměstí jsem se dosti podivila. Všechna těla zůstala ležet na svém místě. Rychle jsem sbalila všechny ,,Jhininy" věci, včetně masky, když tu se šeptem ozvalo:

,,Kde je moje Ema?"

Docela jsem se lekla. Nad ničím jsem už nepřemýšlela a vydala se rychle domů. Připravila jsem si supernabytí, kdybych náhodou cestou potkala nějakou kořist.

Tak jak se vám líbí druhá kapitola? Mám pokračovat? Pokud se vám tento příběh líbí, budu moc ráda, když ho budete sdílet.😘