Láska K Lišce (Postupné pokračování)

3

Užijte si kapitolku;).😊

Ráno jsem se vzbudila za svítání. A rozhodla se navštívit, tu lišku.
,, Doufám, že tam bude.'' Řekla jsem si.
Po dlouhé cestě do sadu, jsem ji spatřila pod jedním stromem,,jak pak se jmenuje. ,, řekla jsem si v duchu.
,,Už vím, Sakura'' asi jsem to řekla nahlas, protože jsem vzbudila tu lišku.

Usmála jsem se a přistoupila k ní. A už jsem měla čas si jí pořádně prohlédnout, a zapřemýšlet odkud asi je, jestli se nezatoulala, a jestli má rodinu.

Najednou jsem zaslechla, dupot kopyt a troubení na roh.
Úsměv mi spadl z tváře. A místo toho jsem se zděsila.
,, Ale ne já na to zapomněla. Jestli mě pan Akura-ou uvidí mám problém. Může ublížit mé rodině to nesmím dopustit. Rozloučila jsem se s liškou a rychle běžela domů.
Ale zakopla jsem o malý kámen a už ležela na zemi. Rychle jsem se zvedla a běžela dál i přes tu bolest v kotníku.
Běžela jsem co mi nohy stačily, ale pořád jsem byla daleko. Už jsem zahlédla naše dveře a chystaka se vejít. Ale zase jsem spadla, ale tentokrát jsem uklouzla. A říkám vám ten kotník bolel jako s***ě!!
Zrovna pán Akura-ou projížděl okolo našeho domu. A jako moje karma byla přichystána, že mě viděl. Měla jsem hrozný strach, klepala jsem se a v očích jsem měla malé slzy spolu se strachem. Podívala jsem se na něj, a zrovna v ten moment jsme se podívali do očí. A co jsem viděla byla hrůza! Měl něco v plánu. Rychle jsem se zvedla a utíkala za rodinou, stoupla jsem si před ně a byla si jistá. Že je ochráním i kdybych měla zemřít. Radši já než oni.
Pan Akura-ou slezl z koně a tasil meč. V jeho tváři jsem viděla pobavení a zabíjení.

Jo a abych nezapomněla. Vysvětlím vám proč nás nesmí pan Akura-ou ani pan Tomoe vidět, když procházejí naší vesnicí.
Je to zákon, když vás uvidí zabije vás.
A nebo když má chuť a my jsme venku přijde nikdo neví jaká bije a zabíjí pro zábavu.

Přistoupil ke mě a chystal se Mei zasadit ránu do břicha. Málem by zemřela kdybych tam nebyla já a neodstrkla ji pryč. Místo ní to zasáhlo mě a já s bolestmi spadla na zem.
Poté ještě probodl matku. Mei byla tak rozumná a zalezla do domu.
Má smůlu, démoni do domu nemohou kvůli zvláštní magii.
Pode mnou se už dělala kaluž krve. A viděla jsem už trochu rozmazaně, ale přesto jsem viděla jak nasedl na koně a odjel.
Po chvíli jsem to už nevydržela a omdlela...

Omlouvám se, že jsem nic nepsala. U některých mojich příběhu nemám inspiraci. Ale když koukám na to dané anime, jako lusknutím prstů, HA inspirace na světě.

Doufám že se vám kapitolka líbila.

Vaše Haru-chan💖

Líbí se vám tato knížka? Ano/Ne

Mám napsat i z pohledu lišky?