Viktoriin Deník

4. Kapitola 11. Červenc

......

Volala jsem ti.. chtěla jsem slyšet tvůj hlas a vidět tvoji tvář.
Ale ty jsi mě odbyl..

,,ahoj! Hele .. nešel by jsi k jezeru?" (Na naše oblíbené místo)

,,ne"

Řekl jsi to tak chladně a rozhodně.
Zazkočilo mě to.

,,em.. no tak dobře.."

Uslyšela jsem holčičí smích a pak promluvila.

,,no tak to nemyslí vážně"

Vysmívala se.

,,radši to zavěs"

Stekla mi slza protože jsem věděla že je to ta..fiflena.. štětka..

,,tak čau Viktorie"

,,a-ahoj.."

Zavěsil jsi a já se rozplakala.
Nikdy jsi mi neřekl ,,Viktorie" víš že tak na mě můj otec křičí ..
zbytek dne jsem strávila brečením.. ve sprše..v pokoji.. na zemi.. v postely.. nemohla jsem přestat myslet na to .. že se tě dotýká a ty zase jí..

Volá mě otec.. je opilý ..slyším jak nedočkavě křičí 'Viktorie!!! Pojď sem sakra!! Nebo si pro tebe dojdu!!'
Už jde po schodech..
Otevírá dveře pokoje pomzhfn mio!!!