Girls can't have this Talent! (CZ)

6th Barcelona

Čtvrtek

Celý týden jsem byla s rodinou. Různě jsme chodili po městě ale to jsem dělávala i sama. Byli to jenom 2 dny tak to nebylo tak strašný. Taky jsem si docela často psala s Polly a Kath. Na pláži mi sice chyběly ty chvilky kdy mě Karim pořád otravoval ať jdu do vody ale nakonec jsem to nějak zvládla. Byl čtvrtek. Ten čtvrtek kterej jsme měli jet do Barcelony. Docela jsem se těšila že to bude změna, zase nový místa. Jeli jsme až odpoledne tak jsme celé dopoledne měli čas. Rozhodla jsem se jít se projít. Prošla jsem to tady snad celý dvakrát ale tak co jinýho mám delat? Sebou vždycky všude nosím mobil a ten mi zrovna v kabelce zavibroval. Holky by mi sms neposlaly tak jsem čekala že to bude mamka ať se vrátím nebo tak. Omyl.

Karim:

Ahoj sis,

Jak se máš? Vím, dlouho jsem nenapsal ale.... Mám pro tebe ten náramek. Možná už až přijedeš bude doma :) LU sis :)

Ronnie:

Čau Bro,

Jo mám se fajn. Jak jsem říkala nikoho jsem nepotkala takže nic. Dneska pojedeme do tý Barcelony :3 Moc děkuju za náramek :* Ale znáš poštu to bude dýl ;) LU Bro :))

Jak tak nad tím přemýšlím my máme

svojí řeč. LU, Bro, sis... To je normalní!

Rozhodla jsem se že půjdu zpátky. Tam už na mě čekali že půjdem na oběd do "restaurace" kde mají vynikající hamburgery. Upřímně vážně ! Jsou lepší než ty americký ! Já až přijedu tak budu tlustá. No nevadí dneska je můj den. Hamburger byl samozdřejmě jako vždy vynikající. Autobus do Barcelony pro nás měl přijet v 13:30 k nějakému hotelu. Už bylo docela pozdě tak jsme zaplatili a šli. Na hotelu jsem se rychle přelíčila, vzala si foťák a všechny tadyty věci a šli jsme čekat před ten hotel. Už bylo půl a náš autobus nikde. Táta s bratrem začali panikařit. Já se docela taky bála ale nesměla jsem to dát nejevo protože já jsem Prej úplně vždycky optimistická. Když myslej. Čekali jsme asi 5 minut a pak už jsme konečně viděli náš autobus. Byl červený od značky "Pujol", ale tam skoro žádná jiná značka neni. Nasedli jsme společně ješte s jednou skupinou a jeli směr Barcelona. Nastoupila ješte hromada lidí ale tak co, seděli jsme. Jeli jsme asi hodinu a půl. Nevím přesně protože jsem asi polovinu cesty prospala ale bylo to asi 60km. Vjeli jsme do města Barcelona a průvodkyně začala mluvit o tom, kde všude zastavíme a tak. Taky něco o historii a celkově a Španělsku protože ona tady bydlí. ( Je to Angličanka ale bydlí v Barceloně.) Jako první jsme zastavili u Vítězného oblouku který byl poblíž bývalé Coridy. Všichni se u něj Vyfotili, průvodkyně o něm něco řekla. Pak se řešilo kdo chce jet na stadion. Samozdřejmě jsme tam jeli my. Zaplatili jsme vstupenky a ona nám dala lístky.

"Kdo z vás hraje fotbal?" Zeptala se protože jí bylo jasný že někdo jo když tam pojedem.

"Já" odpověděl jedno slovně Danny (bratr) a nikdo už to neřešil. Měl tam s náma jet ješte jeden kluk asi o něco starší než bratr v barceloským dresu Neymara. Pak už jsme všichni nasedli zpátky do autobusu a jeli jsme dál. Další zastávka byla u Sagrady Famílii (nevím jestli to je dobře napsaný :/). Je to největší památka Barcelony a možná i celýho Španělska. Začal ji stavět Antonio Gaudí asi před 100 lety a ješte pořád neni dostavěná, ale našli se plány jak to chtěl dostavět tak se o to snažej. Je to nádherná stavba a vlastně vyobrazuje příběh Ježiše. Celou jsme ji Obešli. Sice jsme se nedostali dovnitř protože tam byla fronta minimálně na 2 hodiny.

Nastoupili jsme do autobusu a jeli směr stadion. Bratr už byl úplně nedočkavej. Já upřímně jsem se taky těšila ale určitě ne tolik. Už byl z dálky vidět tak se všichni ohlíželi a fotili. Autobus zastavil před stadionem. Všichni vystoupili a začali fotit. Já samozdřejmě taky ale to je vedlejší. Byl úplně mega než ten co máme v našem městě. No, to se asi vůbec nedá srovnávat. Ale stejně je to neuvěřitelný že na tom hřišti na které Koukáte v televizi najednou budete stát. Vešli jsme do takové jakoby recepce kde nám skontrolovali lístky a mohli jsme jít. Vyjeli jsme po eskalátorech nahoru na jakoby můstek kterým se vcházelo dovnitř. Na začátku bylo takový muzeum kde byly vystavený všechny poháry, zlatý míče, kopačky atd. Pak už jsme vešli na tribunu kde jsme měli výhled na celý hřiště. Všechno jsme nefokli a šli dolu ke střídáčkám a kabině. Vycházeli jsme stejně jako když jdou hráči na hřiště (snad chápete..). A byli tam po stranách všichni hráči. Táta mě tak nějak donutil se někde vyfotit tak jsem se Vyfotila v pozadí s Neymarem. Pak jsme jakoby vyšli ven ke střídáčkám a před trávu. Na trávu vás samozdřejmě nepustěj ale stejně. U hřiště jsme se zase všichni Vyfotili a ješte docela dlouho tam jenom seděli a koukali na hřiště. Pak jsme navštívíli kabinu hostů. Takovej luxus.... Pak jsme vyjeli výtahem hodně nahoru až k tomu kde sedějí komentátoři a kameramani. Chvíli jsme tam zase seděli na těch jejich židlích. Pak už bylo něco co nevím jak říct. Jedna místnost kde bylo několik jakoby filmových plátnech vedle sebe a promítáli se tam góly z různéjch pohledů. Potom ješte tabule s hráčema a něco málo o nich. Ješte tam byla tabule s hráčema který už tam nejsou ale jako vzpomínky nebo nevím. Byli tam hráči jako třeba Ronaldinho atd. Už jsme chtěli odejít protože nezbývalo moc času a už jsme se skoro celý když tam dělali "fake" fotku s týmem nebo hráčema tak, že si stoupneš před zelený plátno a oni je tam pak naklíčujou. Já mám fotku s týmem a bratrem a bratr má ješte fotku jenom s Messim. Už jsme vycházeli ale východ vedl přes oficiální Mega store kde se prodávalo snad úplně všechno. Od dresů přes hrníčky, kabelky, kryty na mobily... až po trávu ze hřiště. Jo slyšíte dobře, trávu. A to ješte za 30€. Bratr si koupil hrníček se jménama hráčů + podpisama. Já jsem si koupila náramek. Ješte jsme to tam celý prošli a už museli jit na metro. Upřímně, je v něm hrozný vedro. Ale bylo docela luxusní. Seděla jsem vedle dívný ženský. Ona na mě začala mluvit.

"Hola. Blahblahblahblah?"

Vězně jsem nevěděla či dělat ale odpověděla jsem aspoň na Pozdrav. Už říkali název naší stanice tam jsem si stoupla a šla čekat ke dveřím. Vyšla jsem ven a šla na předem určené místo. Měli jsme čekat u sochy Christophera Columbuse. Cestou z metra jsme potkali ješte takový ty lidi co za za něco prevlíknou, stojej na místě a Čekej jestli jim někdo něco dá. A když jo tak udělaj jakoby "děkovací" gesto. Došli jsme k té soše a to jsme měli ješte čas tak jsme si šli projít nedaleký přístav a pak ješte kousek města . Samozdřejmě jenom tu jednu ulici protože jinak by jsme se určitě ztratili. Byli jsme v supermarketu a v Takovejch těch obchůdcích se suvenýrama. A jako všude dresy. Už byl čas tak jsme šli čekat zase pod Columbuse.

Tam už na nás čekala průvodkyně a my nasedli do toho červeného autobusu. Tentokrát jsme se vydali směr "Zpívající fontána". To je vlastně taková fontána (kdo by to čekal), která svítí a k tomu hraje hudba a ty proudy vody jdou vlastně do rytmu. Dojeli jsme k parkovišti, tam samozdřejmě narváno, že to vypadalo že ani nic nebude vidět. Ale řidič zaparkoval na dobrý straně kde zrovna bylo volno tak jsme viděli. Bylo to super ješte když tam byla jedno z mojich oblíbenejch písniček. Byli jsme tam asi půl hodiny a pak už jsme zase museli jit. Bylo asi 23 hodin a my teprv vyráželi z Barcelony. Cestou jsme viděli ješte takovou věž (podobná je v Londýně a říká se tomu okurka) která svítila modro-červenou barvou. Prý je to barva Barcelony. Cestu zpátky jsem prospala.

Bylo asi půl druhý a mě vzbudili s tím že už tam budeme. Vystupovali jsme jako poslední. Určitě jsem se zmiňovala o tom jak je to "naše" město rušné a že má titul "The Capital city of Night parties". Jestli ne tak teď to víte. Vystoupili jsme a hned na nás začali ty kaliči a opilci čumět. Teda přesnějš, čuměli na mě. Snažila jsem se to ignorovat ale nešlo to. Kdokoli šel vedle mě zíral tak, jakoby mě každou sekundu vtáhnul do nějakýho klubu kterejch tady fakt neni málo. Nakonec jsem se bezpečně dostala do pokoje a hned lehla a spala!

Vím, pro Vás asi nic zajímavýho ale já tuhle část potřebovala přidat protože bez toho by se neodehrál zbytek :) No snad uvidíte. Děkuju za úžasnej komentář ! ❤️ A doufám že mě takhle budete dobýjet i nadále ;) Love Ya