babygirl ; lrh

04 ❥

část čtvrtá:

"už se do nebe nedostanu"

Seděla jsem v Lukovo autě se sluchátky v uších a pozorovala jsem krajinu za okénkem. Maminka s Georgem odešli na víkend, takže mě Arzy měla na starosti. Byli jsme na cestě ke Calumovi, nezajímalo mě co se tam bude dít, když měli opustit dům, musela jsem i já.

Zastavili jsme před tím úžasným domem a ve dveřích už čekal Cal, jen v černých šortkách. Porovnávala jsem jeho tělo s Lukovým, musím uznat že oba měli něco do sebe, ale Calum byl na tom o trošku lépe. Počkat, co to říkám?

''Hele, kámo, obleč se. Nevidíš, jak Jasmine tečou sliny?'' prohlásil Ash, který se jen tak z ničeho nic zjevil ve dveřích. Slyšela jsem Luka jak si nahlas odkašlal, ale přerušil ho smích kluků.

Celá červená jsem následovala Luka dovnitř. Calum s Ashem mě přivítali a oznámili mi, že Mike se schovává za dveřmi studia a že mě chce postrašit. Jen jsem se nad tím pousmála, necítila jsem se moc dobře ve společnosti tolika lidí.

Vyšlapali jsme dlouhé dlouhatánské schody úplně nahoru. Byla jsem překvapená z toho jaký měl Calum dům. Skleněné schody, velké prostorné okna, vysoké stropy, nejmodernější technika a každý pokoj byla kompletně vybavený. Cítila jsem se jako v paláci.

Vešli jsme do obrovského pokoje, všude byla akustická pěna, kytary od výmyslu světa, piáno, bicí a různá elektronika, kterou jsem nedokázala pojmenovat. Samozřejmě, Mike vyskočil zpoza dveří a já jsem se snažila zahrát, že jsem se strašně lekla. Přivítali jsme se a všichni jsme se přesunuli k červenému koženému gauči v rohu místnosti.

''Pizza tu bude tak za půl hodiny, pivo je v lednici a myslím, že tam je i nějaký džus,'' tím asi narážel na mě. On tu má lednici?

''Ano, ano. To už známe Calume, pojďme pracovat!'' povzbudil je Mike a všichni čtyři vběhli do místnosti za sklem.

Byla jsem překvapená s jakým nadšením popadli kytary, Ash paličky a postavili se před mikrofony. Také mě zajímalo odkud Calum na to vzal a proč tohle vlastně dělali.

Zaměřila jsem se na Caluma, který už měl na sobě bílé tílko. Pozorovala jsem ho, jaký precizní byl, když ladil svou kytaru. Lízal si rty, občas do nich i kousl a na rukou mu vyskočily žíly. Měla jsem smůlu a všiml si mě. Jen se zasmál, mrknul na mě a bylo vidět jak mu stoupá červeň do líček, stejně jako mně. Luke se na mě jen nevěřícně díval a vystrčil hlavu ze skleněných dveří.

''Probuď se,'' luskl, aby naznačil, že on je tady taky ''stiskni tohle až ti dám signál,'' zavřel za sebou a v momentě stál na svém místě. Zvedl palec nahoru a já jsem to brala jako signál a tlačítko jsem zmáčkla, jak si přál.

''Nemůžu si pomoct,
jsem závislej,
ale nedokážu snést tu bolest, kterou cejtím každý ráno,
když už mě neobjímáš,''

Zůstala jsem jako zmrzlá, když jsem slyšela jeho hlas. Je to jako nějaká droga pro uši, chtěla jsem stále více a více. Bylo fascinující sledovat Luka, který se od vzrušení třásl a nemohl se udržet na místě.

''Protože nemůžu dál spát v tvojí posteli,
jestli si nepřestaneš hrát s mojí hlavou
předtím, než k tobě vlezu pod deku
mohla bys mi prosím aspoň něco říct?
Nemůžu se tě dál takhle dotýkat,
jestli je to jenom dočasná euforie
jenom dočasná euforie,''