babygirl ; lrh

02 ❥

část druhá:

''nemluvím o vztahu''

Bylo devět hodin večer, začalo se stmívat a vánek už nebyl tak teplý. Byla jsem opravdu velmi unavená tak jsem usnula na lehátku. Během mého spánku jsem zaslechla Luka jak se s Calumem domluvili, že půjdeme ještě k němu domů. Kdybych nebyla unavená šla bych domů i stopem, ale bohužel únava byla silnější než já.

''Hej, Jass,'' pocítila jsem jemné dotyky na mé tváři ale i tak jsem nechala oči zavřené ''už musíme jít, notak,'' zjistila jsem, že dotyčný byl Luke, který mi odhrnul vlasy za ucho a pokračoval v hlazení mé tváře. Celé mé tělo se napnulo a v mém břiše se vytvořil obrovský uzlík.

''Vždyť ji nech spát. Cestu domů si najde i sama, neni blbá,'' prohlásila moje sestřička, která poslední dvě hodiny ťukala se svými dlouhými drápy do mobilu. Luke se rozhodl ji ignorovat, zvedl mě a natlačil na jeho tělo. Hlavu mi jemně položil na jeho rameno, Arz rozkázal vzít tašky a vydali jsme se k autu.

V autě jsem toho moc nevnímala. Věděla jsem jen, že v autě je s námi ještě Calum, Ashton a Michael byl odsouzen zůstat v kufru. Byla jsem opřená o Cala a nohy jsem měla vyložené na Ashovi. Luke řídil velmi opatrně a nešel ani moc rychle, aby mě nevzbudil.

''Hele, já si myslím, že umřela,'' ozval se hlas z kufru ''nemůže spát tak tvrdě a tak dlouho,'' konstatoval Mike a já se v duchu pousmála.

''Vždyť dýchá ty kokote,'' argumentoval Calum, který se natáhl a jednu mu plácl po čele. Mike nehodlal zaostávat a ránu vrátil, až z toho vznikla dívčí bitva.

''Tady se někdo snaží spát," ozvala jsem se.

''Ty si ji vzbudil!'' zakřičel Calum a zase se vrhl na Mika. To už jsem na Calovi ležet nemohla protože jeho horní část těla byla v kufru a trčely mu ven nohy. Natlačila jsem se na Ashe co nejvíce aby mě Calum nemohl kopnout.

''Nechte toho děcka!'' ozval se naštvaný Luke, u kterého jsem nedokázala vycítit jestli to myslí vážně, nebo ne. Michael zalezl do kufru a Calum se opět pohodlně usadil. Netrvalo dlouho a už jsme parkovali před domem Caluma. Byl obrovksý, měl dvě velikánské patra a množství oken.

''Tak tady bydlíš, jo?'' zeptala jsem se ho, když mi pomáhal vystoupit z auta.

''Jo, vypadá to možná, že tam mám čtyři bazény ale ne. Dolní patro je pro rodiče, často sem jezdí a nahoře jsem já a studio,'' studio? Raději jsem nechtěla vědět co ten chlapec po večerech vyvádí.

Všichni jsme se nahrnuli dovnitř a já jsem si až pak uvědomila, že mám na sobě někoho mikinu. Protáhla jsem si ji přes hlavu ve snaze ji svléknout, ale byla tak velká, že jsem se do ní zamotala.

''Ty jsi ale mimino,'' zasmál se Michael a pomohl mi z ní ven. Vděčně jsem poděkovala a následovala jsem kroky ostatních až do obývacího pokoje.

Na gauči jsem si zabrala největší místo a nikdo mě nedokázal zastavit před spánkem.

Morning

Jelikož jsem nemusela vstávat do školy rozhodla jsem se si přispat. Nezajímalo mě kolik bylo hodin, kde jsem a co se děje kolem mě. Nedokázalo mě probrat ani naše štěňátko, které se snažilo dostat ke mně do postele. Rušivý podnět, který mě vzbudil byla osoba v mém pokoji. Měla jsem zastřené žaluzie, takže v pokoji bylo přítmí a viděla jsem jen siluetu.

''Vstáváme, ospalče,'' ozval se Luke a já zůstala vystrašená. Jak dlouho byl uvnitř? Proč tu vůbec byl?

''Kolik je hodin?'' zeptala jsem se ospale ''a co tu do prdele děláš?'' jakmile jsem to vyslovila jsem se začala nenávidět. Modlila jsem se aby se nerozlobil.

''U Cala si usnula a nikdo tě nedokázal probudit a spíš už něco málo přes deset hodin,'' informoval mě ''měl jsem strach,''.

''Děkuji za ochotu, jsem v pohodě. Už můžeš jít,'' oznámila jsem mu a nenápadně jsem se podívala na dveře.

''No víš ja-,'' nadechl se ''udělal jsem ti toasty a vlastně jsem si s tebou chtěl promluvit,'' nečekal na povel a sedl si na kraj mé postele a pečlivě mi položil talíř s toasty na břicho, poděkovala jsem.

"Co chceš rozebírat?'' zeptala jsem se s plnými ústy neboť on se nějak neměl k tomu začít mluvit ''ty toasty jsou skvělé!'' rozplývala jsem se, ale fakt byly delikátní!

''Víš, všiml jsem si, jak se na tebe Calum díval,'' začal a já se skoro udusila ''fakt mě to docela trápí, protože tě beru jako vlastní dítě a vím jaký je Calum v tomhle. Nechci, aby ti ublížil. Nechci, abys spadla do něčeho, z čeho se nedokážeš vykopat,'' nastalo ticho.

"Jsi fakt milý, že se zajímáš ale myslím si, že to není potřeba," snažila jsem se mu to vysvětlit v klidu, protože Luke je velmi výbušný "opravdu si nemyslím, že já a Calum by jsme měli ve vztahu někdy, no ehm, šanci?" doufala jsem v to, že to pochopil, protože najednou zůstal zaseknutý.

"Já ale nemluvím o vztahu, Jass," opravil mě. Začala jsem přemýšlet co tím měl na mysli. Nemluvím o vztahu. Bylo celkem děsivé, kam až byla moje mysl schopna zajít.

"Tak o čem tedy?" byla jsem zvědavá. Luke najednou ztuhl, jakoby mi nechtěl říct něco co se už dávno ví ale jde to kolem mě. Už se mi nedíval do očí, ale na svoje kolena. Očima kmital od jednoho kolena po druhé, snažil se vymyslet jak to vyslovit správnê.

"Nebudu chodit kolem horké kaše," narovnal se, jeho sebevědomí stouplo k výšinám a bylo moc lehké to zaznamenat. Rysy jeho svalnatého těla byli vidět přes černé tričko, žíly na jeho rukou vyskočili, jemně, především nervózně dupal nohou. Poprvé jsem si uvědomila jak moc okouzlující byl.

"Nesnesu myšlenku na to, jak tê Calum bude šukat, kurva."

❥

tahle část nebyla moc propracovaná, protože byla velmi matoucí (na úpravě se pracuje), protože jsem ji opravdu chtěla zveřejnit.

cítím se špatně, protože jsem nepřidala část dříve a ještě více špatně se cítím, protože tato část je shitty a to mě přivádí k tomu, že vám chci připomenout, že stále žiji a tento příběh nezemřel lmao

doufám, že máte hezký den! pac a pusu