Bennyho lásky

3: How about that guy?

„Změna plánu, Benny," pravila odhodlaně Tory, když mě čapla za paži a odvlekla bokem. Sklonila se ke krabici plné různých krámů a strčila mi do ruky tlustý štětec. „Rozhodla jsem se přece jen začít s tebou. Pak všichni uvidí, že mám opravdu talent a ta protivná Julia ještě bude prosit, abych jí někoho dohodila," na důkaz svých slov spokojeně pokývala hlavou. „To dá rozum."

„Jasně," reagoval jsem nepřítomně. Byl jsem příliš zaneprázdněn prohlížením si daného štětce a přemýšlením, co s ním mám jako dělat. Uh.

„Takžeee," protáhla, „tamten kluk, co s tebou vešel-," těmi slovy mě z chvilkového transu opět vytrhla. Urychleně jsem vzhlédl, ujišťujíce se, že vážně zírá na toho, koho si myslím (což se mi okamžitě potvrdilo) a důrazně jsem pokroutil hlavou. „Ne. Ne, on ne. ON NE." Ale už bylo pozdě. Tory si přiložila dlaně k obličeji a sotva jsem jí v tom stihl zabránit, už jejich směrem pokřikovala: „HEJ! VY DVA!!"

Oba se zvědavě koukli naším směrem (i když bych přísahal, že na nás těch párů očí přistálo hned několik). „CO JE?" houkl nazpátek kluk se skateboardem.

„KAM BYSTE VZALI KLUKA NA PRVNÍ RANDE?"

Beru zpátky všechno, co jsem kdy řekl. Tory je příšerná dohazovačka. Tvářil jsem se, že s ní nemám nic společnýho, ale pak mě napadlo; proč se nezačít přehrabovat v tý krabici, co zůstala na zemi? Tak aspoň nemůžou sledovat můj rozpaky rudnoucí obličej.

Místo odpovědi jsem tentokrát zaslechl blížící se kroky. Sotva jsem stihl začít nenápadně panikařit, šoupání o podlahu náhle ustalo. Zkroušeně jsem k nim vzhlédl.

„Hele, to seš ty," řekl ten imbecil. „Co děláš na zemi?" zašklebil se.

Musel jsem obrátit oči v sloup. Nejspíš měl pocit, že je ohromně vtipnej, nebo co.

„Hledám tvý IQ."

Tory svou pozornost přesunula na jeho kámoše. „A ty seš?"

Růžovlásek si upravil čepku, načež se zářivě usmál. „Zack."

„Líbí se mi tvoje vlasy. Já jsem Tory, mimochodem."

„Nemáme vás nechat osamotě?" zeptal jsem se z podlahy. Možná bych se měl už sesbírat.

Zack se nečekaně zasmál. „Čau, Tory. Dík, už si je pěstuju nějaký čtvrtek," pohlédl na svýho kámoše. „Tohle je Mason." Pak se podíval přímo na mě.

Polkl jsem a otevřel pusu k odpovědi, načež mi jak na potvoru hlasitě zakručelo v břiše. „Benny."

Nenápadně jsem se rozhlédl. To mi přece neříkejte, že tu není žádný dozor, co by nezaznamenal čtyři zjevně nepracující teenagery. Kde jsou přísní dospěláci, když je potřebujete.

„Hej," ozvalo se kousek od nás. Stála tam sympaticky vyhlížející blondýnka. „Mohl by mi někdo z vás pomoct?" 

Přesně na tuhle šanci celou dobu čekám. Zvedl jsem se a chystal se vykročit jejím směrem, jenže se jak naschvál stalo něco totálně nemyslitelnýho. Místo mě k ní přiběhl Mason. Jo, MASON. Na rtech mu pořád visel otravný úšklebek. Málem jsem si hlasitě povzdechl.

„Takže," odkašlala si opět Tory. „Zpátky k mojí otázce. Kam bys vzal kluka na první rande?"

Zack se zakoukal na protější stěnu. „Kluka?" zopakoval po ní. Čekal jsem, že teď přijde ten okamžik, kdy Tory zřetelně vysvětlí, že by kluka na rande rozhodně nevzal, tudíž není co řešit, ale on místo toho začal fakt přemýšlet. Za tu krátkou chvíli mě nejmíň pětkrát oblil pot. Nakonec nevzrušeně trhl rameny. „Asi na to nejromantičtější místo ve městě," dal nám pár vteřin, abychom jeho slova důkladně zpracovali, než ležérně dodal: „Můj domek na stromě."

Tory zkoumavě přimhouřila oči. Udělala krok vpřed a krátce ho poplácala po paži. „Díky, ještě se ti ozvem," sdělila mu profesionálně. A najednou odcházela pryč.

Omluvně jsem se zašklebil a rychle ji následoval. V jednu chvíli jsem se ohlédl, jen abych zjistil, že Zack udělal to samé. Usmál se na mě a šel si po svých. 

Ach bože, Tory.