,,Není mi to jedno," zasmál se ,,Já jsem tě viděl dříve."
Jen jsem nadzvedla obočí, jako výraz: co to zase meleš?
,,Co tu vyvádíte!" přiřítil se Burakovsky.
,,Ale nic," usmála jsem se.
,,Už ti to brácha řekl?" zeptal se.
,,Co by mi měl říkat?" nechápala jsem.
,,Ale nic," zasmál se André.
,,No si myslím," řekl brácha co sotva došel ,,A co rande?"
,,Ale nic, byli jsme v kině," usmála jsem se.
,,Nekecej, to nám nikdo neřek, že máš přítele," zasmál se Burakovsky.
,,Hmm," usmála jsem se.
~•~
Večer jsem ležela v posteli a projížděla sociální sítě. Přišla mi esemeska.
Jacob: Co máš zítra v plánu?
Já: Jdu na zápas. Jdeš se mnou?
Jacob: Rád bych.
Já: Dobře zajistím lístek.
Jacob: OK, tak já se k vám zítra odpoledne stavím.
Já: Dobře, zlato.
Jacob: Tak se krásně vyspi, Beruško.
Já: Ty taky!
Jacob: A ať se ti o mě zdá.
Já: Ty si nějak fandíš ne?
Jacob: Nene, dobrou.
Já: Dobrou!
Telefon jsem položila na skříňku a pomalounku usínala. Očividně se mi o Jacobu nezdálo. Zdálo se mi o někom jiném. A to o Jakubovi nevím proč, ale tenhle den se stal na druhý den skutečností.
ČTEŠ
Mezi ledy!
Romance,,Já tam nechci!" stěžovala jsem si rodičům, kteří mě táhli na zimák. Ano nějak takhle vypadalo mé dětství, když jsem se musela chodit dívat na bratra, jak hrál hokej a hlavně vystupovat o přestávkách, jako krasobruslařka. Nenáviděla jsem je za to a...
