"Kéž bych je mohla někdy potkat!" Říkala jsem si každý večer před spaním.Představovala jsem si jaké by to bylo potkat kluky z Why Don't We a hlavně ho, ho ktrerý mně dokáže pokaždé rozveselit nebo rozplakat.Jaké by to bylo potkat Jacka Averyho.
"Co dneska Budem dělat?" zeptala jsem a pohladila ho po tváři. "Nevím, můžeme celý den ležet v posteli a tulit se" usmál se a zavrtal se mi do do vlasů. To do pokoje přiběhla malá bílá kulička. Vstala jsem a položila ji na postel.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
"Tak jo, zajdu si pro pití." kývl a začal se věnovat Kookiemu. Já šla do kuchyně.
"To je totální blbost! Kde na to přišli?" slyšela jsem halsy z obýváku. "Co se děj.." nestihla jsem to doříct, protože jsem uviděla obrazovku televize a hlas paní z zpráv. "Před pár dny byl mladý zpěvák ze skupiny Why Don't We Jack Avery viděn s Gabrielou Gonzalez. Jak už určitě všichni víme v minulosti byli pár a tak se domníváme že jsou opět spolu. Uvidíme co se mezi těmito mladými hrdličkami děje. Podrobnosti si můžete přečíst na našich stránkách" dořekla to ta ženská. Nahnaly se mi do očí slzy.
Když si mě ostatní všimli přiběhli ke mě. "Naty on ti to rozhodně vysvětl..".... "Čao..Co tu děláte?" sešel schody Jack. Podíval se na mě s nechápavím výrazem. "Lásko, proč pláčeš?" přišel ke mě ale já hned odstoupila. "Co se stalo?" nechápavě se zeptal mě a pak se koukl na všechny ostatní.
Musela jsem si dát ruku přes pusu abych nezačala křičet a hystericky brečet. "Jacku, co máš s Gabbi?" posmrkla jsem. "Co?! Absolutně nic!Přísahám" řekl. Nevím jestli mu mám věřit.
"Klidně ti to nějak dokážu!" narovnal se a čekal co že mě vyleze. "A jak asi?" zeptala jsem se zoufale. "Zavolám jí!" vzal do ruky mobil a vytočil její číslo.
"Ahoj... Jackie. Copak potřebuješ" řekla do telefonu. "Že spolu nic nemáme!" vyhrlk to do telefonu. "Co blbneš? Nemáme, ale můžeme mít" zachichotala se. "No tak to ne... Já mám Naty a jen tak si ji nenechám utéct" chytil mě za ruku.
"Proč?! Já tě furt miluju chápeš? To ani ta debilní fotka do zpráv nestačila? Však já se té děvky zbavím" zasmála se a típla hovor.
"Jakou fotku?" zeptal se Jack. Jen jsem zakroutila hlavou aby to dál neřešil a objala jsem. "Ona ti neublíží. Neboj" zašeptal a líbl mě do vlasů.
Celý den jsem na to musela myslet. V podstatě jsem celý den nevylezla z pokoje. Po tom co se stalo v obýváku jsem šla do pokoje, zalezla si do postele a ležela. Chvíli jsem si četla, chvíli jsem se koukala na seriály nebo na filmy. Ostatní mě nechali samotnou. Párkrát se tu zastavil Jack i holky.
Teď je něco kolem půl deváté večer. Pořád ležím na posteli jako tělo bez duše. Rozhodla jsem se udělat si vanu. Napustila jsem si vodu a do ní dala tolik pěny, že když jsem si do vany vlezla vykukovala mi jenom hlava, ruce a pokrčená kolena.
Po asi čtvrt hodině v koupelně někdo zaklepal. Nechala jsem otevřeno, protože to byla koupelna v pokoji. Vešel Jack. Naštěstí z vany nevykukovalo nic čeho bych pak litovala.
"Jsi v pořádku?" zeptal se po chvilce co na mě jen tak zíral. Kývla jsem a rukama prohrabovala pěnu, která už pomalu neexistovala.
"Bojím se o tebe Naty. Celý den jsi nevylezla z pokoje!"sedl si na malou židličku v koupelně." Mám jednu zprávu" usmál se. Bylo ale vidět že ten úsměv není moc radostný. "Jakou?" zeptala jsem se. "S klukama jedeme na další tour." přisedl si blíž. "T-to je přece úžasné" pokusila jsem se usmát co nejúpřímnějším úsměvem.
"To sice ano, ale nevím jestli můžete jet s námi" zesmutnil. Povzdechla jsem si. Koukal na mě těma hnědýma kukadlama. Vytáhla jsem ruku z vody a prstem si poklepala na našpulené rty. Trošku ho to zaskočilo, ale pak pochopil a ušklíbl se. Natáhl se k mým rtům a ty svoje přitiskl na ty mé.
Po spíše řečeno dlouhé a romantické puse jsme se o sebe opřely čely. Naše nosy se dotýkali. Zasmáli jsem se tomu. "Miluju tě. Já vím že ty to víš, ale budu ti to pořád připomínat." usmál se. "A já jsem o to víc štastná, protože mi to pořád opakuješ" pousmála jsem se a políbila ho na nos.
Jack odešel a já si tam ještě chvíli ležela. Když už začala být voda studená vstala jsem a vylezla z vany. Chtěla jsem přistoupit k zrcadlu, ale uklouzla jsem a praštila se do hlavy. Omdlela jsem.
Ahojte. Strašně se omlouvám, že tak strašně dlouho nevyšla kapitola. Chytila mě nemoc a pak jsem jela na hory. Teď je tu další část, ale háček je v tom že tato kapitola je nejspíš předposlední. Ano už to tak bude. Možná poslední kapitolu vydám ještě dnes. Poslední kapitola nejspíš nebude dlouhá, za to vás bude docela šokovat. Takže se máte na co těšit. ❤️❤️❤️❤️
