Městská holka

5.

Jak ubíhaly týdny, přidávala jsem se do party víc a víc. Zvykla jsem si každý pátek chodit do parku a když pršelo, šli jsme k někomu domů. Většinou to byl John nebo Laura, ale taky jsme chodili k jedné staří holce, Tess. Tess měla 20 a bydlela sama se svým psem, německým ovčákem Axem.

Zrovna začínaly první zimní dny, a za chvíli byly Vánoce. Na skupině na Messengeru jsme se dohodli, že zajdeme za Tess. Sešli se tam všichni stálí členové - John, Laura, Thomas, Matt, Nicol a já. Dalo by se říct, že jsem tam výborně zapadla.

„Děcka, to nemáte nic lepšího na práci než chodit hulit k staré Tess?" Pozdravila nás s cigaretou v ruce. Všichni jsme se shodovali, že má docela velký problém, vždyť vykouří skoro čtyři krabičky za den. Pustila nás dovnitř a hned se za námi vrhl Axe.

„No ty jsi pašák," pohladila jsem ho. Potom mi olízl ruku. Přišly za mnou i Laura s Nicol a chvíli jsme si s Axem hráli. Chybělo mu to, jelikož na něj Tess neměla čas. Pracovala jako servírka v jedné hospodě a trávila tam skoro celý svůj čas. Říkala, že to tak musí dělat, aby si vydělala na cigarety.

Sedli jsme si na starý gauč a vytáhli si cigarety. Já si sedla vedle Johna. Nevěděla jsem jak na tom vlastně jsem. Bavili jsme se tak všichni se všema, ale on... slyšela jsem, že je snad zabouchnutý do Laury. Malá blondýnka jen zářila štěstím a taky se kolem něj furt motala. Mám jsem jí ráda, ale tohle mě vážně štve.

Když jsme se vraceli od Tess, už hustě sněžilo. Spolu s Thomasem jsme šli stejným směrem domů.

„Jak dlouho tu vlastně jseš?" Zeptala jsem se ho.

„Tak od konce léta," zadíval se na stromy v parku, jako by vzpomínal, jak vypadaly olistněné, když poprvé narazil na partu, „John mi tehdy hodně pomohl."

„Jo, to mě taky," vybavila jsem si tu noc, „asi pomohl všem."

„To jo, ale... nepřemýšlela jsi někdy nad tím, že je to špatně?"

„No ano, ale co nám zbývá? Už není cesty zpět."

„Myslíš?"

„Hele, něco ti řeknu," podívala jsem se na něj s jistým výrazem ve tváři, „předtím jsem byla neoblíbená a nešťastná. Neměla jsem kamarády a byla jsem šprtka! Já to tak dál nechci a John a ostatní jsou jediní, na kterých mi záleží."

Jeho tvář se jako kdyby projasnila. „Tys to taky tak měla?"

„Ano... a ty snad taky?"

„No podobně. Bavil jsem se většinou s jednou holkou, ale jako kamarád. Všichni si z nás dělali srandu, že spolu chodíme. Jí to asi nevyhovovalo, protože... no řekněme, že nejsem úplně nejhezčí. A pak přestoupla na jinou školu. No a od té doby se to ve třídě zhoršovalo a já se soustředil jen na známky. A pak jsem o letních prázdninách omylem narazil na Johna."

Dívala jsem se na něj a on na mě. Rozuměl mi. Nemluvilo jsem o tom, že jsem byla šprtka před nikým v partě, ale teď... ulevilo se mi a myslím, že Thomasovi taky.

„Co kdybychom si zapálili, dneska naposledy?" Navrhl mi, aby něčím zaplnil trapné ticho. Souhlasila jsem a vytáhli jsme si z krabiček cigarety. Pak se ale za námi ozval hlas:

„Stůjte, děti, teď půjdete s náma."