Bílý vlk - dobrodružství Katherine Wolfové

Isaac Vlkem - Vlčí Pouto

Po škole jsem šla s Isaacem k němu domů a napsala jsem mámě, že u něj přespím. Bylo jí to jedno, protože Isaac bydlí nedaleko a oba jsme vlkodlaci a navíc Isaac bydlí sám, protože otec mu zemřel a jeho mámě raději nechce mluvit. Alespoň budeme mít soukromý víte jak to myslím. Šla jsem s ním do jeho pokoje a sedli jsme si vedle sebe na jeho postel. ,,Když se proměním ve vlka neublížím ti nějak?" zeptal se Isaac. ,,Pokud pouto zabere proměníme se oba a možná se nám na chvíli změní barva srsti, poté se změníme zpět v lidi." vysvětlila jsem mu.

,,A tobě to opravdu nevadí?" zeptal se. ,,Nevadí. Opravdu." usmála jsem se na něj. ,,Já nechápu jak to děláš." řekl Isaac a pousmál se na mě. ,,Co jak dělám?" zeptala jsem se ho s úsměvem. ,,Jak to že jsi taková milá?" usmál se a trochu zčervenal. ,,Řeknu ti to takto...Mám ráda kluky jako jsi ty. Nikdy jsem nikoho takového a k tomu vlkodlaka nepotkala." usmála jsem se na něj a dala jsem mu pusu. Isaaca to překvapilo. ,,Jestli se bojíš, že se něco stane můžu tady zůstat i zítra." řekla jsem mu abych ho přesvědčila, že se nemá čeho bát. 

Isaac se na mě usmál a políbil mě. Opravdu se to stalo. Proměnily jsme se ve vlky. Z Isaaca byl nádherný šedobílý vlk se zlatýma očima a já měla mojí vlčí podobu, bílá vlčice s rudýma očima. Když jsme se změnily zpět první věc co Isaaca napadlo bylo:,,Páni to bylo tak úžasné. Cítím tě. Přesně se mi v hlavě vybavuje tvoje pozice. Tak to bude fungovat i dál?" ,,Ano. Dokud ke mě budeš cítit to co ke mě cítíš teď tak budeš vždycky přesně vědět kde jsem." odpověděla jsem. ,,A to se vždycky proměním ve vlka, když tě políbím?" zeptal se. ,,Ne ale od teď se už nebudeš měnit ve vlkodlaka. Když budeš chtít proměníš se ve vlka. Jen svou vlastní vůlí a nebo když to budu chtít já." řekla jsem a usmála jsem se na něj.

,,Já jsem teď už navždy vlk?" ujišťoval se Isaac. ,,Ano jsi ale jestli chceš můžu tě naučit měnit se i ve vlkodlaka. Budeš si moct vybrat jakou chceš podobu." nabídla jsem mu. ,,Ne. Líbilo se mi být vlkem." usmál se Isaac. ,,Když se teda neproměním..." řekl a políbil mě. ,,Za co to bylo?" zeptala jsem se ho. ,,Jen zkouším." usmál se. ,,Chceš abych tady přespala?" zeptala jsem se abych se ujistila, že opravdu chce abych tam byla. ,,Pokud to chceš. Počítej s tím, že budeš spát ve stejné posteli a já rád spím bez trička." usmál se. Z jeho pohledu jsem poznala, že by rád abych zůstala. A tak jsem s ním souhlasila, lehla jsem si na jeho postel a on si lehl vedle mě. Isaac si sundal triko a hodil ho na stůl. Poté se ke mě přitulil a oba jsme pomalu usnuli.