Pól

Část první, kapitola 1

Borci, hele, Takhle to dál nejde! vyhrkl Ayden [To se čte Ejdn..]
Vy jste jak jepice!
"Já!? To Jeff se chová jako ježíš co nás "Spasí"...
"Hele neurážej mojí víru Tome. Jestli chceš, můžu ti tu na féra rozbít hubu!!"
"Jo?! Nebojíš se, že se z tebe stane Jidáš 02...?"
V tu chvíli se Jeff neudržel a přetáhl Toma lahví od whisky. Tom se ale přeci nenechá mlátit od křesťana, a tak vypukla rvačka. Kdesi uprostřed severního pólu, na jakési výzkumné stanici.

Jeff přišel na snídani jako poslední. Bylo to zvláštní, protože většinou vstává ještě předemnou.
Dobrý? zeptal se Tom
Sorry, že jsem si z tebe dělal včera srandu...
To je v pohodě, mě to nevadí.. řekl tom, ale nebyl příliš dobrý lhář. Bylo mu vidět na očích, že se o tom nechce bavit.
Ponorková nemoc. My čtyři jsme tu zavření už kolik... Šest měsíců? řekl jsem.
Najednou přestalo klapání klávesnice.
Sedm... Skoro.. odpověděl Ayden zpoza monitoru.
Tak to je pecka! Už jen měsíc a půl a je konec! Jedem domu! řekl jeff.
No.. ani ne...
Co? Jak to myslíš Tome?
Zatím nemáme žádné pozitivní vzorky, takže až skončíme tady, přesunou nás jinam. Víc na východ. Spíše nad Rusko než nad Švédsko.
Ale nebuď takový pesimista Tomíku. přidal jsem se.
Sklapni Steve. A vypij to kafe dřív, než na něj dostanu chuť. řekl Thomas a odešel.

Ajaj.. přerušil trapné ticho Ayden.
Copak? Zase hafruje internet?
Nene, internet je vpohodě, ale satelit...
Ayden zbledl v tváři.
Někdo musí jít ven ho opravit...