Never say never

*K4*

,,Alex mohla bys prosím zajít za Sofie, chce ti popřát dobrou noc," nakoukl do garáže Mike. Kývla jsem a s úsměvem opustila garáž, mířící do pokoje malé.

,,Tak dobrou zlatíčko," řekla jsem naposledy a odešla z Sofiina pokoje. ,,Oblíbila si tě a to jste tu teprve první den," ozvalo se mi za zády a já se překvapeně otočila. Stál tam Ryan ležérně opřený o zábradlí. Jen jsem na něj koukala a nic mu na to neříkala. Pomalu se rozešel ke mně a když byl u mně, naklonil se k mému uchu. ,,Ale ode mě takové přijetí do rodiny nečekej," zašeptal, otočil se a po schodech odešel do našeho patra. Stála jsem na místě a jen přemýšlela, co se to stalo. Ty jeho oči a jeho dech na mé kůži. Sakra co se to se mnou děje. On je namyšlený idiot a já na jeho přítomnost nesmím takhle reagovat. Otřásla jsem se a snažila se zahnat husí kůži, kterou mi svou přítomností způsobil.

,,Zlatíčko jsi v pořádku?" ozval se vedle mě hlas mamky. Zbrkle jsem se na ní otočila a snažila jsem se usmát, tak aby to nevypadalo jako ten nejfalešnější úsměv na světě. ,,Jo jsem v naprostém pořádku," usmála jsem se na ní a vydala jsem se ke schodům, abych se mohla o nejdříve zavřít v mém pokoji. Když jsem šla kolem Danielova pokoje, zaslechla jsem jak s někým telefonuje. Vím, že se to neděla, ale zajímalo mě s kým mluví, tak jsem potichu přešla ke dveřím jeho pokoje a zaposlouchala se.

,,Jo  je to tady super. Musíš se sem přiletět podívat. Dokonce jsme s Alex dostali od Mikea nový auta," říkal nadšeně, ale mě to moc nepomohlo, protože jsem chtěla zjistit s kým to mluví. ,,Alex? Jo tak ta se má fajn. Asi se jí tu taky líbí," pří zmínce mého jména jsem zpozorněla. Sakra s kým to mluví. ,,Joshi, já nevím co se mezi vámi dvěma stalo, ale vím, že po tom všem byla Alex opravdu mimo. Takže není moc dobrý nápad jí volat. Ještě je moc brzo. Navíc si můj nejlepší kámoš a ona moje sestra. Tak neudělej nějakou kravinu, protože jakmile si mezi vámi budu muset vybrat, bude to ona, kterou budu bránit," po tvářích mi stékali slzy. Před očima mi jela moje minulost s ním. s Joshem. S nejlepším kamarádem mého bratra. ,,Já vím. Až přiletíš můžeš si s ní promluvit. Tak už jdi, ať zase neprošvihneš trénink kapitáne," řekl můj bratr už nadšeněji než  předtím. Já jsem jen stála a přemýšlela. Nad ním. Nad tím, co jsem sakra udělala špatně. 

Zaslechla jsem kroky, které se blížili ke dveřím, tak jsem se rychle otočila a vběhla do svého pokoje. Zavřela jsem dveře a svezla jsem se po nich na zem. Slzy se mi nekontrolovaně valily z očí a já ani neměla chuť je zastavit. ,,Alex? Už spíš?" ozvalo se tiché klepání a hlas Daniela. Doufala jsem, že když nebudu odpovídat, pochopí, že už spím a nebude se chtít jít přesvědčit. Asi to opravdu zabralo, protože jsem zaslechla jak se zaklapli dveře. Pomalu jsem se zvedla ze země a rozešla jsem se ke své tašce, kterou jsem ještě nestihla vybalit. Stejně nám zítra přivezou zbytek všech věcí, tak jí  vybalím společně s nimi. Z tašky jsem vzala krátké kraťásky a tílko a vydala jsem se do koupelny. Naštěstí byla prázdná a z pokoje Ryana se potichu ozývala hudba.

Zaleza jsem si do sprchového kouta a rychle jsem se vysprchovala. Jen v ručníku jsem si stoupla k zrcadlu a čistila jsem si pleť. Zrovna když jsem si chtěla začít čistit zuby se rozrazili dveře z Ryanova pokoje. ,,Ale ale, ahoj sestřičko," řekl a přitom mě sjel celou pohledem. Že já se hned neoblíkla do pyžama. Nebo ještě líp, proč jsem nezamkla do jeho pokoje. No protože tam není klíč. Musím vyzkoušet jestli tam nepasuje můj klíč od dveří do koupelny. 

Za celou dobu co jsem přemýšlela nad klíčem, mě on pozoroval. Také jsem si ho konečně prohlédla a zjistila jsem, že on tam stojí jen v teplákách a bez trička. Zastavila jsem se pohledem na jeho vypracované hrudi. Asi jsem ho pozorovala moc dlouho, protože jsem zaslechla pobavené uchechtnutí. ,,Copak sestřičko, líbím se ti," řekl egoisticky. ,,Hmm...Ujdeš," řekla jsem s nezájmem a snažila se uklidnit své splašeně bušící srdce. Ten jeho pohled, kterým mě propaloval. Ty jeho rty, které byli roztažené do pobaveného úšklebku. On byl ztělesněná dokonalost. To jsem si uvědomovala. Nepochybně po něm holky letěly a on to rozhodně věděl a určitě toho patřičně využíval. 

,,Mohl bys laskavě odejít," probrala jsem se ze svého tranzu. ,,Tak hele holčičko. Tohle je moje koupelna a to že ty ses sem přistěhovala, nic nezmění. Takže já si ve své koupelně můžu být kdy chci a s kým chci," řekl povýšeně. Vražedně jsem se na něj podívala. ,,Tak hele, já taky nejsem nadšená, že jsem se sem museli přistěhovat. Taky jsem s tím nesouhlasila, ale jsem tady, protože mám svoji mámu ráda a chci, aby byla šťastná. To že ty si to samé nepřeješ pro Mikea není můj problém. Ale nehodlám tady trpět nějaké tvoje povrchní kecy. Ode dneška je tahle koupelna i moje. Takže pokud tady budu , ty sem ani nevlezeš," řekla jsem tvrdě. Nevím co jsem si myslela. Že ho tím rozhodím, že snad bude nervózní. No ať jsem si myslela cokoliv, rozhodně jsem se spletla. Na jeho tváři byl posměšný úšklebek. ,,Kočička umí vystrčit drápky joo??" řekl pobaveně a já jsem zatnula ruce v pěst. ,,Ty seš takovej..." chtěla jsem mu říct, co si o něm myslí, ale přerušilo mě zaklepání od mého pokoje. ,,No tak asi mi svůj názor řekneš jindy ne," řekl Ryan a odešel z koupelny. 

Znovu se ozvalo zaťukání, tak jsem došla ke dveřím a otevřela je. ,,Už jsem na tebe ťukal před chvílí, ale neotvírala si mi, tak jsem si myslel, že už spíš. Pak jsem slyšel vodu v koupelně a Ryana potkal na chodbě, tak mi došlo, že asi ještě nespíš. chtěl jsem ti jen něco říct," stál za dveřmi Daniel s provinilým pohledem. Moje naštvanost, kterou jsem měla při rozhovoru s Ryanem, ze mě pořád ještě nevyprchala a tak sem neměla náladu poslouchat Daniela. 

,,Tak hele, jestli si mi přišel říct, že jsi mluvil s Joshem, tak to jsem slyšela, stejně tak jako váš hovor o mě. Jen bych ti ráda připomněla, že sakra nevíš vůbec nic o tom, co se mezi námi stalo, takže se mi ani nezkoušej promluvit do duše a už vůbec pro mě nechtěj, abych mu třeba jen volala nebo psala," křikla jsem na něj. Moje nervy pomalu ale jistě povolovaly a já věděla, že jestli to neukončíme, tak se s bráchou neskutečně pohádám. A to jsem opravdu nechtěla. ,,A přesně proto jsem nechtěl, aby mezi váma něco bylo. Protože jsem přesně věděl, jak to dopadne. A jenom bych ti chtěl říct, že jsem ti to říkal. Že se nemáš plést mezi moje kamarády. Že to neděla dobrotu. Ale ne. Tvrdohlavá Alex si mezi nás musela nakráčet a sbalit Joshe, mého nejlepšího kamaráda," zakřičel na mě Daniel a já na něj s údivem koukala. Byl naštvaný. Hodně naštvaný. To je to poslední co  jsem chtěla. Aby na mě byl můj brácha naštvaný, zrovna teď, když jsme v úplně cizím městě.

,,A mimochodem, nepřišel jsem za tebou, abych ti domlouval, abys mu napsala. Ale přišel jsem ti říct, že i když nevím co se opravdu stalo, stojím za tebou. Že jsi moje malá sestřička, kterou chci chránit. Ale to je teď jedno," řekl, otočil se a odešel do svého pokoje. Já jsem jen stála mezi dveřmi svého pokoje a cítila se strašně. Jenom díky rozhovoru mezi mnou a Ryanem, jsem se pohádala s Danielem. No krásně zakončený první den v mém novém domově.