Lying love // CZ with 1D

#4

Zbytek jízdy jsme si povídali tak nějak o všem. Připadalo mi, že se známe odjakživa a jsme skvělí kamarádi.

Konečně jsme zastavili před policií.

"Neboj se, Jackie." stiskl mi ruku a vystoupil.

Přikývla jsem a také vystoupila.

Vešli jsme do budovy a na recepci uviděli mladou brunetu. Přišli jsme k ní, ale ona se nám nevěnovala. Zběsile něco ťukala na počítači a když už to Liam nevydržel, odkašlal si.

"Juh.. Dobrý den, potřebujete něco?" zeptala se zářivým úsměvem.

"Potřebujeme něco nahlásit."

"..,takže tenhle alarm si dáte ke dveřím a jakmile se do domu někdo dostane, okamžitě se spustí a my přijedeme. Je k nám napojený. No a ráno ti zavoláme, Jackie a domluvíme se, co budeme dělat dál, ano? Pokusíme se tě nějak sledovat, nebo tak, ale to až zítra. Zavolám ti okolo sedmé. Tak se drž." usmál se na mě policajt a já mu vděčně poděkovala.

"A vy pane Payne, děkujeme že jste nám to nahlásil, Jackie je v nebezpečí." pošeptal mu a já se zasekla. Teda věděla jsem to, ale nechtěla si to přiznat.

"Já vím, pane." přikývl a podíval se na mě.

Pousmála jsem se a on se otočil zpátky na strážníka.

"Musíte s ní být pořád. Teda samozřejmě jak to půjde.." mluvil dál.

"Udělám všechno co budu moct. A navíc, mám podporu určitě jejího bratra."

"Tak to je dobře. Už budu muset jít kontrolovat cely. Tak se mějte." mávl na nás a Liam se ke mě vrátil.

Beze slova jsme vyšli z budovy a nasedli do auta. Vládla tady zvláštní atmosféra. Takové napjetí..Dalo by se krájet.

"Jackie.." otočil se na mě a já k němu vzhlédla. "Záleží mi na tobě. Chci abys byla šťastná a žila skvělý život. Taky..taky bych ti chtěl něco říct." zavřel oči a zhluboka dýchal.

"Ano?"

Byl opravdu hodně nervózní.

"Ne.., zapomeň na to." nastartoval a odjel z parkoviště.

"Když už si to začal, tak to dopověz, ne?" naléhala jsem.

"Ne..Až na to budeš připravená a já vidím, že ještě nejsi."

Přikývla jsem. I když jsem to mermomocí chtěla vědět, nechala jsem to být. Třeba na to ještě fakt nejsem připravená.

"Děkuju moc za svezení, Liame." poděkovala jsem a odepla se. "A hlavně za to, že tohle celé se mnou řešíš." pousmála jsem se.

"Nemáš vůbec za co. Chci ti pomoct." pousmál se a pak mě nečekaně objal.

Páni, tohle bylo fakticky divný.

Po chvilce mě pustil a já otevřela dveře.

"Tak zítra." otřásla jsem se zimou.

"Zítra Jackie." usmál se a já zabouchla dveře. Ještě jsem mu mávla a pak zalezla do domu.

"Ni?" zavolala jsem a přitom si sundala čepici a boty.

"Jsem tady, Jackie!" ozvalo se z kuchyně. Ještě jsem si odložila kabát a šla do kuchyně.

"Jé, moje oblíbená pizza!" sedla jsem si hladová ke stolu a začala se ládovat pizzou.

"Víš co tě čeká až dojíš?" zeptal se Niall. Byl starostlivý.