2

54 4 0
                                    

Když se jí konečně ráno povedlo rozlepit oči,vyhrabala se s mručením z polštářů a vydala se dolů do kuchyně pro svůj ranní kotel čaje.

Opírala se o kuchyňskou linku a děkovala bohům,že je víkend. Mastné vlasy si stočila na hlavě do drdolu a líně vyhlédla oknem na ulici.
V žaludku se jí od předvčerejší noci usadil nepříjemný pocit,který tam stále byl, i když se ho čajem snažila spláchnout. Byl to sice běh na dlouhou trať,ale pomalu se jí to dařilo. Bylo to jistě snesitelnější než včera.

Položila telefon na linku vedle sebe.Vypnula všechna upozornění,která se týkala těch šesti lidí a pustila se do čokoládové tyčinky s arašídovým máslem,která ležela u stěny vedle místa,kam telefon položila.

Přemýšlela, jak stráví nedělní odpoledne. Z tátova obrovského trika a bratrových ukradených boxerek se jí nechtělo,alespoň ne teď. Večer si plánovala cestu tam a zpět do samoobsluhy na rohu ulice,chtěla si dojít pro vanilkovou zmrzlinu a čipsy ke sledování Sexu ve městě.
Bylo jedenáct hodin odpoledne a ona zoufale toužila po tom,aby na ony události nemyslela, takže se snažila všemožně zaměstnat. Protože měla plány až na večer,rozhodla se k nemyslitelnému: začala cvičit.
Propadlé členství v zapomenuté aplikaci ke cvičení v jejím mobilu jí od toho odrazovalo,ona se ale tak lehce nevzdala. V její knihovně,úplně v právem dolním rohu,pod vrstvou prachu a za zástěnou knih o právu a portugalským slovníkem,se nacházela CDčka,někdy z roku osmdesát,která původně patřila její mámě.
S vítězoslavným úsměvem se odebrala k televizi.

Někdy o dvě hodiny později si udělala přestávku na oběd. Jediné,co našla, byly mražené bramborové medailonky z Ikey. Vytáhla si dvě balení a rozhodla se,že nad ní žena z CDčka nemůže vyhrát.

Když v pět odpoledne usoudila,že kudrnatá blondýna v podkolenkách ji dostatečně domotivovala,a Minerva přijala svou prohru,vypnula obrazovku a spocená se vydala do sprchy. Poté,co na sebe navlékla triko a kraťase, si vzala peníze a vyrazila pro jídlo.

Když se rozhodovala,jestli si vzít Activii normální nebo slazenou,cinkl jí telefon. Bezmyšlenkovitě ho vytáhla a přečetla si zprávu,která jí přišla.
Fakt sorry.
Přejela po displeji,aby odemkla telefon.Zpráva jí stále svítila na obrazovce. Klikla na ní a autora si konečně zablokovala.

Noční myšlenkyWhere stories live. Discover now