Fallout Equestria: Collateral Damage

Kap. 1 - Morální Hranice

Zápis č.21 Krásná a nebezpečná

Můj kamarád Crash mě vyhledal v rozpadajícím se domku v podobě světle modrého hřebce. Popíjel jsem zrovna jakýsi druh alkoholu, který před pár minutami ležel s korkovou zátkou v mezeře ztrouchnivělé, dřevěné podlahy. Teda aspoň doufám, že to byl alkohol. Sedl si na opačnou stranu kulatého stolku. Přinesl mi prosbu od Disees. Chtěla po mě abych osvobodil od skupiny Nájezdníků nějakou mladou klisnu. Vím, že kšefty s Desees a Crashem jsou výhodné. Nebyl problém tuto práci přijmout. V rozhovoru nás vyrušil Sprite-bot letící kolem s tou otravnou, nekonečnou smyčkou asi tří hudebních skladeb. Nebýt jazykové bariéry mezi mnou a Crashem asi bych ho varoval jinak. Takhle jsem jen vykřikl,, Watch out!'' a devíti milimetrovou pistolí schovanou pod stolem poslal tu létající kovovou kouli k zemi. Crash leknutím přepadl na záda. S omluvou jsem mu nabídl pomocné kopyto a vytáhl ho na nohy a přitom jsem si vzal svoji podobu. Po sdělení polohy místa zajetí a popisu klisny pro mě začala sledovací akce. Sebou jsem si vzal jen svoji oblíbenou odstřelovací pušku s optikou. Není nic extra, ale pro mě má citovou hodnotu. Je to jediná věc co mi zbyla po vyvraždění našeho klanu v jedné výškové budově. Stále doufám, že někdo utekl a přežil.
Po obhlédnutí stanoviště z dálky (což byl jen jeden dům) stačilo čekat. V plánu bylo počkat než půjdou na výpravu pro zásoby. To mohlo trvat i pár dní. K mému překvapení to netrvalo ani hodinu.
,,Fajn. Celkem šest Nájezdníků a zajatec přikovaný venku kovovými pouty.''
Světle šedá klisna s bílou hřívou a ohonem zvaná Ice Blood zůstala připoutaná venku a vypadala, že spí, nebo byla v bezvědomí. Vedle ní seděl na židli jediný Nájezdník, který zůstal nejspíš hlídat.
Po dalších patnácti minutách zírání do optiky na nájezdníkovu hlavu stačilo na to aby se skupina Nájezdníků jdoucí pryč nestihla vrátit mezitím co osvobodím vězeňkyni a uteču s ní.
,,Doufám, že se nepohneš.''
Hluboký nádech pro větší stabilitu mi umožnil bezchybně zasáhnout hlavu Nájezdníka sedícího na židli u šedé zdi. Ten se jen bezvládně sesunul na zem.
Vzduchem jsem se dostal k Ice Blood. Ta už odemykala pouta za pomocí magie klíčkem, který u sebe musel mít, teď už mrtvý Nájezdník.
Při cvaknutí kohoutku pistole, zezadu přiložené k mé hlavě jsem ztuhl. Celou tu dobu tu byl ještě jeden Nájezdník.
Pomalým pokládáním pušky v mé magii mi získalo trochu času. Když se hlaveň skoro dotýkala země a pažba směřovala k mému nosu něco mě napadlo. Magií se mi povedlo pustit pušku a jen zmáčknout spoušť. Rychlým pohybem hlavy na stranu umožnilo letící pušce, vymrštěnou zpětným rázem zasáhnout Nájezdníkovu hlavu a vyhnout se kulce. Než stačil cokoli dalšího udělat hlavou mu z boku prolétla jiná kulka. Až pak byl slyšet výstřel přicházející z velké dálky. Už odpoutaná Ice Blood po mě skočila a vrazila mi tvrdý úder pravou přední do hlavy. Z té síly úderu se mi až zatmělo před očima a s čvachtavým zvukem bahna jsem padl na zem. Ice Blood vzala ze země Nájezdníkovu pistoli a přiložila mi ji k hlavě.
,,Wait! Wait! Wait! Please don't kill me! I came to save you!''

,,I don't trust you.'' Zavrčela.
Při dalším cvaknutí kohoutku pistole se neozval výstřel. Celý rozklepaný strachy jsem koutkem oka zahlédl, že se náboj v pistoli zasekl a závěr hlavně zůstal natažený. Nejspíš za to mohla špatná kondice zbraně či nedostatečná údržba. Tak či onak mi to zachránilo kůži.
,,I've been... sakra jak je to slovo.'' Malá zásoba anglických slov mi často dělá problémy a někdy je velký problém říct to jinak.
,,Give me a second.''
Chvilka přemýšlení mi vnuklo pár slov aniž bych porušil svoje pravidlo neprozrazovat jména.

,,One mare sent me to save you.''

,,Who?''

,,I can't tell you that.''
Ice Blood se povedlo odseknout pistoli a vystřelila jednu kulku vedle mé hlavy.