√ 6 √

103 5 0
                                    

,, Myslím že už bych měl jet domů." Řekl jsem a pustil ho.

,, Ne to nemusíš. Jsem vděčný že jsi tady se mnou. Prosím dovol mi s tebou strávit ještě jeden den." Udělal psí očka.

,, Ale zlatíčko, ty mě o nic prosit nemusíš. Udělám pro tebe všechno." Usmál jsem se na něj.

,, Všechno ?" Zeptal se nejistě.

,, Všechno." Ujistil jsem ho.

,, Udělej tedy pro mě jednu věc.....
Polib mě." Byl jsem zaražen jeho požadavkem, ale rád mu přání vyplním.

Stoupnul jsem si na špičky a naše rty spojil v dlouhém procítěném polibku. On mě chytil pod zadkem a já na něj vyskočil. Otočil se a zády mě nalepil na zeď. Když naše rty rozpojil kvůli nedostatku kyslíku a pohlédl mi hluboko do očí.

,, Víš Suho já..... V noci jsem moc nespal a přemýšlel a došel jsem k závěru že.... Že k tobě nejspíš cítím něco víc. Vlastně, můj život je nudný, ale když jsi do něj vztoupil ty.... Všechno se zdálo o tolik lepší a vše co jsme dělali bylo naplňující a vzrušující a já.... Já..." Ztrácel slova a já už skoro plakal dojetím. Postavil jsem se na vlastní nohy a přiložil mu prst na rty.

,, Nemusíš hledat slova, vím přesně co chceš říct." Usmál jsem se a objal jej.

O chvíli později jsem cítil jeho slzy na mém rameni. Vzal jsem si jeho hlavu do rukou a viděl lehký úsměv na jeho tváři.

,, Sehunnie neplakej, nebo budu taky." Pousmál jsem se se slzama na krajíčku.

,, Zůstaneš tu ještě dneska ?" Zeptal se přerývaně.

,, Pro tebe všechno." Dal jsem mu ještě jednu pusu a obejmul ho.

,, A už neplakej, nesluší ti to. A navíc se mi pak chce brečet taky." Prohrábl jsem mu vlasy a on si otřel slzy.

,, P-půjdeme se nasnídat..." Řekl uplakaně a za ruku už mě táhl dolů.

Došli jsme dolů, kde nikdo nebyl.

,, Sehunnie, nemáš náhodou školu ?" Optal jsem se podiveně.

,, Ne, máme ředitelské volno, kvůli něčeho s vodou. Ale zítra už tam musím." Vysvětlil.

,, A co vlastně studuješ ?"

,, Uměleckou, přesněji zpět a hraní na hudební nástroje. Ale se svým kamarádem návštěvuji i taneční hodiny a jako volitelný předmět jsem si zvolil herectví. Je to dobrá škola. Vlastně je jedna z nejlepších v Korei." Vysvětlil mi.

,, Ty jsi multitalent. A co z toho tě nejvíc naplňuje ?"

,, Řekl bych že zpěv a tanec. Víš, díky tomu že mám hluboký hlas mi učitelé dávají hlavně rapové části a podceňují můj vokál."

,, A myslíš že bys mi mohl něco zaspívat ?" Zkusil jsem to.

,, No... Tak dobře ale až později. A umíš na klavír čtyřručku ?"

,, Jo umím, na co ?"

,, Zahrajeme spolu a já do toho na tvé přání budu zpívat okey ?" Usmál se.

,, Budu moc rád." On mi dal pusu na spánek a dotáhl mě do jídelny. On mi dal sám od sebe pusu ? To není možné. V 99-100% případů jsem to vždy začal já a teď konečně i on.

,, Co si dáš ?" Zeptal se, když koukal do lednice.

,, Jsem vděčný strávník. Sním vše co mi dáš." Usmál jsem se na něj.

,, Udělám toasty dobře ?"

,, S kečupem že jo ?" Nadskočil jsem.

,, Jasně že jo. Co by byl toast bez kečupu." Usmál se a pokládal na 'sirový chleba' sýr. 

,, Ehhh.... Suho a teď mě tak napadlo, co tě vedlo k tomu abys mi napsal ? Vím že už jsem se jednou ptal ale chtěl bych od tebe konstruktivnější odpověď."

Ship in our hearts/ HunHoWhere stories live. Discover now