NAMYŠLENÝ PITOMEC //HPff// (next generation)

Školní trest

,Tak zaprvý! Kde si ksakru byla?! A zadruhý, co tam s tebou dělal i Potter!' vychrlila na Ellu Lisa, když přišla do učebny přeměňování.

Dívka byla stále ještě naštvaná, že večer bude trávit s tím namachrovaným pitomcem.

,Prostě jsem zaspala, no!' křikla na dívky.

Obě se na ni koukly překvapeným podhledem. Otočila se i půlka třídy.

,Promiňte..' omluvila se Ella a pokračovala klidným hlasem.

,Prostě...' nevěděla jak dál.

,Běžela jsem ze schodů, pak sem zakopla, Potter mě chytil, strašně dlouho mě držel a vyptával se na mě a Matthewa, furt sem mu říkala, ať mě pustí, ale on furt ne, nakonec mě pustil a já běžela na hodinu.' vychrlila ze sebe.

Kamarádky vykulily oči.

,Cože? Tebe u sebe držel James Potter?'

,Jo..' odpověděla otráveně Ella.

,A-..'

,Liso už to prosím neřeš!' zastavila ji Ell.

,No jooo, dobře, dobře!' vzdala se.

Hodina přeměňování byla nudná jako vždy. Poté bylo hodinu volno a do konce dne zbývaly čtyři předměty.

Když už bylo konečně po škole, donesly si dívky do pokoje učebnice a plácly sebou do společenky.

,Já vám říkám, že ten úkol z věštění prostě dělat nebudu!'

,Liso všechny moc dobře víme, že ho nakonec uděláš.' odpověděla ji Annie.

,No dobře!' vzdala se. ,Ale rozhodně ne dneska!' zašklebila se na Ann.

Ella seděla v křesle a zírala do prázdna.

,Holky mě se dneska nikam nechce.' zívla Ell a stočila se do klubíčka v křesle.

,Chápu. V kolik jdete?' v osm před hlavní bránou.'

,Tak to jsem na večeři, ne? Je totiž sedm.' navrhla Annie.

,Cože?! Už sedm?' vykulila oči Ella. ,Tak jdem no.'

Na večeři byla kuřecí stehýnka. Dívky si jich nabraly hodně, protože to bylo jedno z jejich nejoblíbenějších jídel.

,Jdu se převlíknout' oznámila dívkám Ella, když se nadlábla.

,Tak kdyby už jsme se neviděly tak hodně štěstí.' popřála ji Lisa.

,Dík.'

Ella přemýšlela, co si vezme na sebe. Nakonec vytáhla roztrhané džíny a purpurový svetr. Své dlouhé hnědé vlasy si vyčesala do culíku.

Podívala se na hodiny. Bylo za deset minut osm. Spěšným krokem vyšla z pokoje.

U hlavní brány ji už očekávala profesorka McGonagallová.

,Dobrý večer.' pozdravila Ella.

,Dobrý večer, slečno Woodová.' odpověděla profesorka.

,Víte, co máte dělat?'

,Ano, přinést nějakou květinu, která roste na měsíčním světle.' odříkala ji slova profesora Kellera Ella.

,Nemohu vám nijak napovídat, ale jednu radu vám dám. Spolupracujte!' dívala se jí zpříma do očí profesorka.

Dívka zamrkala a přikývla.

V duchu však pozvedla obočí. Co je sakra těžkýho na tom, utrhnout nějakou kytku?