Nový začátek v New Yorku

Maxův bratr?

"To je cely moje?"zeptala jsem se Jima.
"Ano."přikývl a usmál se na mě.Pořád jsem nemohla uvěřit,že tady jsem.Pokoj byl nádherně prostorný...Byla tu velká postel do které jsem měla chuť skočit!Vše bylo zbarvené do modra,vypadalo to.........no prostě královsky.
"Tak já vás nechám o samotě."Promluvil po chvíli ticha Jim.Jen jsem přikývla a usmála se.Hned jak se zavřely dveře skočila jsem do té obří postele.....ano chovam se jak malá.Najednou jsem za sebou uslyšela smích...spíše záchvat smíchu.Otocila jsem se a za mnou byl Max.Skvelé trapas.Jsem vážně šikovná.
"Neslyšela jsem te přicházet."řekla jsem Maxovi uraženým hlasem,ale cukaly mi koutky.
"No jo...máš pravdu.Promin."řekl,ale pořád se usmíval.Najednou udělal něco co jsem nečekala.Skočil za mnou do postele,stejně jako já před chvíli.Tak to jsem dostala záchvat smíchu a Max taky.Po tak deseti minutách jsme konečně přestali.
"No proč jsem přišel....Večer tak zhruba za tri hodiny bude večeře s babičkou a ostatními důležitými lidmi.Takže za tebou přijdou služebné a já jsem ti už vybral šaty,které ti za chvíli donesou.Snad se ti budou líbit.Ja teď ještě musím něco vyřídit.Tak se uvidíme u večeře."rekl Max a usmál se.
"Jo dobře."odpověděla jsem jen.Najednou se začal přibližovat a spojil naše rty v krátký polibek.Bylo to tak krátké,ale vyjadřoval všechno.Hlavně lásku.Vsechny moje motýlci v břiše se probudili.V ten kratoucky moment jsem byla šťastná.Jenom se odtáhl s malým úsměvem,ale upřímným.A odešel.Tolik zmatku zase v mé hlavě.Šla jsem setedy osprchovat.Koupelna byla nádherná.Pak jsem se převlékla.Za chvíli mi přišly ty saty.Byly překrásné!!

Měla jsem dost času,než bude večeře.Rozhodla jsem se tedy,že se půjdu porozhlednout po zámku a po zahradě.Prochazela jsem chodbami....až teď jsem si uvědomila,že sem vůbec nepatřím.Ne,nebudu na to myslet.Šla jsem tedy na zahradu a naproti mě se nacházel záhon s růžemi...rudé růže,žluté...všechny barvy.Miluju růže.Kousek dál se nacházela lavička,tak jsem se šla posadit.
"Ehmm..můžu si přisednout?"Zeptal se kluk,tak možná o rok starší než já.
"Samozřejmě."usmala jsem se.
"Vaše jméno?"zeptal se ten záhadný kluk.
"Laura...a vaše?"Zeptala jsem se na oplátku já.
"Ash..budeme si tykat ne?"usmál se poprvé....měl krásný úsměv.
"Jasný..A ty tady bydlíš?"zeptala jsem se,protože vůbec nevím kdo to je.
"Ano bydlím tady...a ty jsi přijela asi dneska,že?"zeptal se zase pro změnu on.
"Jo dneska...já jsem Maxova..."
"Vím,přítelkyně."přerušil mě.A malinko se zamracil.
"Ne to ne...jsem jeho k-kamaradka."řekla jsem s výdechem.
"Aha...to jsem nevěděl.Nechces se jít projit?"už zase se usmival.
"Jo rada.."odpověděla jsem.
Prošli jsme celou zahradu skoro a mě už vážně bolely dost nohy.S Ashem jsme si dost povídali a taky se hodně nasmali,ale nejvíc jsem mu vyprávěla já..vlastně o něm jsem toho moc nezjistila.
"No Ashi bylo mi s tebou hezky,ale budu se muset jít připravit na večeři."usmala jsem se.
"Mě s tebou taky bylo hezky princezno."usmál se zase on.Usmala jsem se ještě víc.Opravdu mi bylo s nim hezky,ale porad jsem myslela na Maxe.Myslim,ze by ze mě a z Ashe mohli byt dobří kamarádi.Najednou mě obejmul,ale mě to přišlo úplně vpohode,takže jsem mu objetí oplatila.Ano,kdyby nás někdo viděl,tak si mysli,že jsme pár.
"Tak ahoj Ashi."odchazela jsem.
"Ahoj.Neboj najdu si tě a ještě se uvidíme."Usmál se a ja jsem se musela taky zasmát.
Šla jsem tedy zpět dovnitř,ale to bych nebyla já,abych nezabloudila.Vyšla jsem do úplně jiné chodby,kde bylo ticho.Všude byly obrazy.Už jsem to pochopila na obrazech byly královské rodiny.Na posledním byla Maxova babička asi její manžel,který prý ale umřel brzy.Potom jeho otec a vedle asi matka....byla krásná..Max se ji hodně podobal.Meli stejné oči.Ale vedle Maxe stal tak o tři roky mladší kluk..byl úplně stejný jako Ash.Blonďaté vlasy a modré oči.Počkat to byl Ash..ale když byl na tom obraze,tak to znamenalo jediné.........Ash je Maxův bratr.