Vystopování

91 5 1
                                    

Dave mě předal nějakému chlapovi. "Kam mi to vedeš ty gorilo!" Zavrčím na něho celkem dost hnusně.

"Neboj kočičko, vše se hned dozvíš." Řekl mi ten slizák.

"Co po mě vůbec chceš?" Vím, že jsem se chtěla připojit ke konverzaci. Ikdyz asi to nepůjde.

"Promin, rád bych ti to řekl , ale jinak by to nedopadlo dobře." "Stejně ti to zachvili poví šéf." Promluvil k mně.

"Ehm, skvěle, Abys tu měl své" bosse "jo?" Posmála jsem se, ale obrostlýmu chlapovi moc se to nelíbilo.Protože mi víc stiskl ruku a zatáhl mě do velkých dřevěných dveří.

"Tak si to kočičko užij." Řekl mi s tím svým oslizlím pohledem.

Najednou jsem přešla a přejela mi mráz po zádech.Bála jsem se co bude dít dál a hlavně co se stane se mnou.

Kladla jsem si tolik otázek během pár minut.Kde je Max? Bojí se o mě vůbec? .Ted jsem si něco uvědomila.Už jsem dlouho nad tim nemyslela.Ale já Maxe asi miluju! Já ho miluju.Je to vůbec možné? Ale to je ještě víc jistější než před pár dnima.Nedokázu už si ho bez života představit.Já nevím, nebo je to ta situace? Tak ráda bych ho viděla a objala. Ale není tu právě když ho potrebuju.

Ale mé přemýšlení skončilo, když se otevřely ty velké dveře a měla jsem vejít dovnitř ..

Max

Nasedli jsme všichni do Finova auta jeli k němu do pracovny kde má všechny přístroje.Proto mohl sledovat Lauřin telefon.Vystoupili jsme z auta a Fin nas vedl ke své kanceláři.Fin otevřel dveře do své kancelaře a sedl si k počítači a řekl mi ať si sednu vedle něho.Tak jsem si sedl.

"Takže mi nadiktuj její číslo a půjčil mi svůj mobil." Řekla mi.Nevahal jsem si podal mu mobil a nadiktoval jsem mu její číslo.

"Ted skryju číslo a zavoláme jí.Musí být dostupný, abych nasel v jaké pozici se právě nachází.Jinak to bude těžší." Řekl a začal ji volat.

"Super, vyzvání to.Ted jsem už to zapojím do databáze a najdu ji." Chvili co to dořekl byl chvíli ticho, ale pak promluvil a prohloubil ticho.Za co jsem byl velmi rád.

"Mám to!" Vykřikl celkem nahlas, že jsem se skoro lekl.

"Skvělý, kde je?" Zeptal jsem se rychlostí blesku.

"Nachází se v Hynkovské ulici, kde se může objevit přes kameru, kdyz se zjistí přesná poloha, ale vypadá to, že je ve starém hotelu, který dlouho nefunguje, což je komplikovanější .

"Sakra.Můžu za všechno já.Kdybych na ni dal pozor a nenechal ji tam samotnou.Jsem strašny vůl.Jestli se ji něco stane, nikdy si to neodpustím." Řekl jsem celkem rozzlobene.

"Prosimnte Maxi, vůbec ne, ani za to nemůžeš.Hlavní je najít ji." Řekl mi Fin a me to tak napůl uklidnilo, ale také jsem věděl, že má pravdu.

"Konečně jsem ji našel, opravdu je v tom starém hotelu.A dokonce ji asi vidím.Pojd sem zjistit, jestli je to ona." Přišel jsem k němu a podíval jsem se na obrazovku počítače.

"Ano, to je ona".Vykrikl jsem uzasle
"No,to je úžasný." Odpověděl mi.
"Jak daleko je to odtud?" Zeptal jsem se.
"No asi půl hodiny." Řekl mi.
"Fajn". Řekl jsem, sebral jsem si svůj oblek, zvedl jsem ze židle a už jsem chtěl odpochodovat.
"Pockej,kam jako jdeš?"zeptal se mě nepříčetne Fin.
"Musím najit Lauru,nesnesl bych ,kdyby se ji něco stalo.Uz to bez ni nevydrzim.A radši budu o ni bojovat než sedět tady na prdeli."řekl jsem mu celkem ostre až mě to zarazilo.
"Okey.Ja te chapu.Ale tak je takzvaný "doupě".Vím že to zní směšně ,ale tebe si lehce podají"řekl mi celkem uznale.
„A co nás teda v plánu?"zeptal jsem se ho.
"To uvidis."odpověděl mi.

Nový začátek v New YorkuWhere stories live. Discover now