❤Reddie❤•[PROBÍHÁ PŘEPIS]•

-𝟐-

,,Richie" ,,Richarde vstávej! Musíme na další hodinu" šeptal mi někdo do ucha a lomcoval s mým tělem. Ten hlas jsem poznal hned. Hlavu jsem měl položenou na lavici, zvedl jsem ji, otevřel oči a střetl se s čokoládově hnědýma očima. Eddieho rty se zkroutily do menšího úsměvu, který jsem mu unaveně oplatil. ,,Dělej, pojď, máme teď angličtinu" řekl hnědovlásek a já se s otráveným povzdechem zvedl, vzal si tašku a vyrazil za ním. Přišli jsme do třídy a sedli si na svá místa. Seděl jsem vedle Stanleyho, jediná hodina kde nesedím s Eddiem. Podíval jsem se před nás, kde seděl Bill společně s ním. Otočili se na nás a rukou se opřeli o naši lavici.
,,Tak co Edsi? Spalo se dobře??" zeptal jsem se ho s úšklebkem, on se začervenal a potom se zamračil.,,Ale nebylo to špatné...a jak se spalo tobě?",,moc dobře, ale bylo by to lepší kdybys mi neslintal na rameno, no vážně Ede, máš mezi těmi svými čtyřiceti prášky nějaký na utlumení tvorby slin?" začal jsem se smát a hned na to jsem schytal učebnicí do hlavy. Bolestně jsem vyjekl a chytil se za hlavu. Eddie se jen pyšně usmíval a položil si učebnici na stůl. ,,Příště to bude učebnicí biologie" vyhrozil mi a já zvedl ruce nad hlavu ve znamení, že se vzdávám. Kdyby mě přetáhl tou, asi bych si chvíli poležel v nemocnici s otřesem mozku. Naše hašteření přerušilo zvonění. Po chvíli dorazil učitel, položil si věci na stůl a pak se rozhlédl po třídě. Všechny nás to zarazilo, většinou když přišel začal hned říkat nějaké vtipné hlášky a připomínky. Měli jsme ho všichni rádi, já obvzlášť, protože měl stejný humor jako já, byla to moje dospělá kopie. Třídou se prohnala vlna šumu, když učitel stále mlčel a jen si nás prohlížel. ,,Omlouvám se ale chtěl bych si s vámi popovídat o tom co se stalo o prázdninách, je mi jasné, že jste to už slyšeli několikrát od lidí ve vašem okolí" řekl a naše parta si povzdechla, opravdu se nám nechtěli znovu poslouchat ty lži, které lidem nakukali. Hlavně Bill už to poslouchat nechce, vždycky se mu vrátí vzpomínky na to jak jsme našli Georgieho pláštěnku. Bill si vzal tu pláštěnku domů a o pár dnů později jsme ji šli společně dát na jeho hrob, kde Bill zůstal několik hodin i po tom co jsme se my ostatní museli vrátit domu.

"Věc kterou vám určitě nikdo neřekl bylo, že několik těl ztracených děti se našlo v potoce u vstupu do stok" celá parta jsme se na sebe podívali a tělo nám polil studený pot. ,,Policie to nechtěla svěřit veřejnosti, ale je správné abyste to věděli, protože strach je jediný důvod proč začnou být lidé více opatrný a obezřetný. A jediná věc co policie po prostudování těl a pitvě zjistila  je, že to nemohl udělat člověk ani zvíře, v našem městě se děje něco...něco co si nedokáže nikdo vysvětlit, proto vás prosím abyste se ve večerních hodinách nezrdžovali venku a pokud ano, vždy choďte po více lidech. Ovšem na opatrnosti dbejte i za denního světla" celá třída byla ticho, všichni byli rozrušení a na tvářích byl vidět strach. Pokud ovšem policie ví, že to neudělal člověk ani zvíře, jak zjistí kdo ty lidi zabil? Myslím si, že kdybychom se tam dostavili my s tím, že to udělal dvoumetrový klaun, který umí měnit podobu na to čeho se nejvíc bojíte, tak nás pošlou do blázince a ještě dostaneme VIP pokoje. Nějaká dívka se přihlásila, myslím že se jmenuje Rita...je o ročník výš, některé předměty máme spojené s vyšším ročníkem. ,,Jak jakože to neudělal člověk ani zvíře, kdo to pak tedy udělal?" zeptala se.,,Mrtvá těla pohřešovaných měli bílé oči a u mnoha těl se po pitvě nenašla žádná příčina smrti. Ani na těle neměli žádné rány či stopy po násilí, jako kdyby prostě umřeli přirozenou smrtí, ovšem nenašli žádné defekty na mozku, srdci či plicích, proto nemohli v tom případě zemřít ani přirozenou smrtí, je to záhada a nikdo si to nedokáže vysvětlit" pronesl a poté se podíval se na naši partu. ,,Poprosil bych Denbrougha, Urise, Toziera a Kaspbraka, aby se po hodině zastavili u mě v kabinetě" řekl naposledy než se otočil a začal psát na tabuli. Celá třída se na nás podívala a zvláštně si nás sjeli pohledem.
Bill s Eddiem se na nás otočili a na tváři měli zmatené výrazy. První kdo promluvil byl Bill. ,,Asi t-to ví" řekl lehce nejistě Bill. ,,Co ví?" zeptal se ho Stanley a já se podíval na Eddieho.,,V-ví co se s-stalo o p-p-prázdninách, ví že j-jsme t-tu stvůru oslabili" řekl Bill a já se podíval na učitele. ,,Ale to je kravina přeci, jak by to mohl vědět, že jsme to byli my? Jak vůbec může vědět o tom klaunovi?" podíval se Eddie na Billa a pak se podíval na nás. ,,Možná nás mohl vidět v Ladech, proto ví že máme s tím celým případem neco společného" řekl jsem a pokrčil rameny. ,,Ale počkat, to furt nevysvětluje to , že nejspíš ví o tom klaunovi...nebo počkat...myslíš?" podíval se Ed na Billa a ten jen kývl. ,,No to mě poser" vydechl nevěřícně Stan a prohrábl si hlavy. ,,Co myslíš? Sakra hoši vyjadřujte se pořádně!" vyjeknu frustrovaně a Stan mi dá pohlavek. ,,Ty máš vážně pomalý vedení Toziere! Nejspíš se s tím už setkal, s tím debilním klaunem, když byl možná v našem věku" řekl Stanley, otevřel si sešit a začal si zapisovat to co psal učitel na tabuli. ,,Tak to počkat, to by možná i dávalo smysl, učitel nám vlastně říkal že se odstěhoval po určité události z Derry a minulý rok se vrátil...před kolika lety se odstěhoval?" ,,před 27" ozve se hlas vedle nás. Všichni jsme nadskočili a podívali se na stranu odkud hlas vycházel. Setkali jsme se s pohledem našeho učitele. ,,Byl bych kluci rád, kdybyste se věnovali hodině, tohle téma probereme po hodině" řekl tišším hlasem, abychom ho slyšeli jen my a odešel zpátky za katedru. ,,No doprdele" vydechli jsme všichni najednou, ale opravdu jsme se začali věnovat hodině angličtiny i když to bylo těžké, když jsme měli plnou hlavu celé situace s naším učitelem.