Houpačka [Larry]

19.

Rozklepali se mi kolena a už, už jsem pomalu padal na zem, když v tom mě Harry zachytil a přitiskl si mě na sebe. Vůbec jsem netušil, co se to děje. Ale sálalo z něj takové teplo a ta vůně? Dokonalá! Chvíli jsem se na něj tiskl jako na záchranný bod mého vesmíru. Ale potom jsem si uvědomil kdo, že mě to vlastně drží a chtěl se odtáhnout.

To mi, ale nebylo dovoleno. Jelikož si mě začal k sobě přitahovat víc a víc. ,,O co ti jde?" Sykl jsem na něj.

,,Jen klid, princezno. Nechci ti nic udělat. Jen si chci promluvit." Uchechtl se a chytl mě kolem ramen. V téhle pozici jsme opustili park. Neměl jsem tušení kam mě to vede, ale měl jsme takový zvláštní pocit, že ať už s ním půjdu kamkoli, jsem v bezpečí.

Došli jsme do takové malé kavárny. Objednal sobě i mě ledové kafe, poté se podíval na mě. Nikdy jsem nevěřil, že se to stane zrovna mě. Když jsem si uvědomil, že si koukáme do očí, tak jsem sklopil zrak do svého klína.

Po chvíli jsem slyšel smích, už jsem se chtěl ohradit ať se mi nesměje, ale odrovnala mě věta, kterou řekl.

,,Jsi celkem roztomilý."

Prosím, nepřeslechl jsem se?

Ahoj lidi, doufám že jste si dnešní kapitolu užili. Já chápu, že jsou po dlouhé době a krátké. Moc se za to omlouvám, ale můj mozek odmítá spolupracovat. Takže jsem pokaždé ráda, že napíšu aspoň něco.

Každopádně Vote nebo Koment potěší. Vždy mě baví číst vaše teorie, co se mohlo stát a podobně. Moc děkuji za podporu. 

Majte sa <3 Janča :D