-𝟏-

2.8K 170 11
                                    

Otravný zvuk budíku se ozval přes celý můj pokoj. Naštvaně jsem zavrčel do polštáře a švihl rukou, abych budík shodil na zem, doufajíc, že přestane vydávat ten démonský zvuk. No, ale pěkně jsem se spletl, budík dále zvonil. ,,BUĎ UŽ KURVA TICHO!!!" zařval jsem a schoval si hlavu pod polštář. Nakonec mě zvonění dostalo ven z postele. Naštvaně jsem vstal, popadl knihu, která nemám nejmenší tušení kde se tu vzala a vší silou jí hodil na budík. Na knihu jsem si ještě stoupl a tím budík dokonale rozbil. To je desátý budík za poslední půl rok, asi budu muset mámě už vysypat svoji kasičku. Podíval jsem se na hodiny nad dvěrmi a začal se rychle oblékat, když jsem zjistil kolik je. Vzal jsem na sebe to první co mi padlo pod ruku, což bylo černý triko a modrý volný džíny. Jemně jsem si rozcuchal vlasy a odešel jsem do koupelny spáchat ranní hygienu a nasadit si čočky. Brýle jsem přestal nosit od doby co mi lidi okolo mě začali říkat, že bez nich vypadám lépe. Vzal jsem batoh na jedno rameno a sešel jsem po schodech do kuchyně kde se máma zrovna chystala do práce.
,,Dobré ráno" pozdravil jsem ji ospale s dlouhým zívnutím a došel rovnou do chodby kde jsem se začal pomalu obouvat. ,,Dobré Richie" pozdravila mě  mamka z kuchyně a pomalu se rozešla za mnou. Už jsem chtěl vyjít z baráku ale ona mě ještě rychle zastavila a popřála mi hezký den ve škole. Nasedl jsem na kolo a rychlejším tempem vyrazil po dvou měsících k té mučírně.

Přijel jsem před školu kde už čekali ostatní. Jen Ben, Mike a Beverly tu chyběli. Ben se odstěhoval kvůli tomu že o něj měla matka s otcem strach. Bylo to asi týden po tom co jsme složili krevní přísahu. Mike má domácí školu, takže žádná změna a Beverly odjela za tetou, která se ji po smrti jejího otce ujala. Takže tam byl jen Stanley, Eddie a Bill. Parta loserů která to spolu táhne už několik let. ,,Čau smolaři" pozdravil jsem je a oni se jen lehce uchechtli.,,I po dvou měsících stále stejný, nějaké milejší pozdravení by nebylo?" řekl Stanley a protočil očima. ,,Je to Richie ten se nezmění" pronesl potichu Eddie a lehce se na mě usmál. ,,T-tak jdeme do t-t-třídy?" zeptal se náš milovaný kokta Billy a my jsme kývli.
,,Máte napsanou nějakou tu esej na téma letní prázdniny jak po nás chtěla ta babizna?" zeptá se Stanley a zastaví se u skříňky kam si začne dávat věci, všichni ho napodobíme a stoupneme si k vlastním skříňkám. ,,No jistě, víš jakou větou začíná ta moje? Tyhle prázdniny jsem si moc užil, s mými milovanými přáteli jsme se snažili zabít deštivého klauna, ale místo toho jsme málem my všichni chcípla...myslím že za to dostanu A+" zabouchnu skříňku a jen se podívám na Eddieho, který se plácl do čela a kroutil nademnou hlavou. ,,Jednou mě z toho tvého humoru odvezou Richarde" řekne a hodí si na záda batoh, upraví si ledvinku a pomalu se rozejde k učebně s námi v patách.

,,Konečně bez Bowerse" pronesl jsem po dlouhém nepříjemném tichu, když jsme se vláčeli zaplněnou školní chodbou, a všichni sebou po mých slovech škubli. Ups, asi jsem měl radši držet hubu, než připomínat ty noční můry z léta. Zbytek naší krátké cesty už radši nikdo nic neřekl. Přišli jsme do třídy jen pár sekund před zvoněním a usadili se do lavic. Na první hodinu jsme měli naší třídní Soniu Millerovou, která učila biologii. Celou hodinu vyprávěla jen o tom co se stalo o prázdninách. Vážně nuda, když jste viděli věci, které se zkrývají za těmi lži co policie říká občanům, aby nebyli tak vyděšený. Měl jsem podepřeou hlavu jednou rukou, zatímco druhou jsem pomoci kružítka vyrýval různé ornamenty do dřevěného povrchu lavice.
Pomalu se mi začali klížit oči, když najednou mi na rameni přistála něčí hlava a protože jsem seděl vedle Eddiho, věděl jsem že Eddie usnul a opřel si hlavu o mě. Podíval jsem se na něj a usmál se nad tím jak roztomile vypadal. Ale řekněme si popravdě, je těžký najít moment, kdy Eddie nevypadá roztomile. Kdyby mě tak slyšel, dostal bych pěkný proslov který by končil výhrůžkami smrti, jestli o něm ještě někdy řeknu ze je roztomilý. Rukou kterou jsem si podepíral hlavu jsem mu odhrnul vlasy, které mu padaly do obličeje. Z venku na něj svítilo tlumeně slunce a odhalovalo tak jeho jemné pihy na nose a růžové tváře společně s růžovými rty, které si při začátku hodiny natíral balzámem. Taky jsem si všiml jak dlouhé a husté má řasy. Vypadají líp než i většiny holek na téhle škole. Znovu se usměji a položím si svoji hlavu na tu jeho. Trvalo to pouhých pár sekund než mi ztěžkla víčka a stejně jako Eddie jsem se poddal spánku.

—————————————
DŮLEŽITÉ
Zdravím všechny mé čtenáře, pokud mi tu ještě nějací zůstali. Ano, stále žiju, neumřela jsem, jen středoškolský život je peklo, kort ve třetím ročníku, kde každý den slyšíte slovo "maturita" dvacetkrát. Furt učení, učení, učení, najít si volný čas sama pro sebe je téměř nereálné. Rada pro budoucí středoškoláky, pokud máte rádi svou psychiku (a spánek) nechoďte na zdrávku.
No přesuneme se k hlavní informaci co jsem vám chtěla sdělit. Dneska jsem začala číst oba dva díly ❤️Reddie❤️ a řekla jsem si, že jelikož jsou to moje nejvíc úspěšné knihy co mi přivedli úžasné čtenáře, zasloužila by si přepis. Psala jsem to když mi bylo 14-15, takže se tak vyskytuje dost gramatických chyb a spisovných chyb, které bych chtěla předělat. Celkově forma, ve které je první díl psán se mo absolutně nelíbí a ráda bych ji opravila tak, aby se dala lépe číst a text byl lépe zformulovaný. Nebojte se, žádné velké změny v knize nebudou, základní zápletku a příběh ponechám tak jak je, jen kapitoly budou delší a podrobnější. Nevím jak často budou kapitoly vycházet, budu se tomu snažit věnovat jak nejvíc mi to škola a praxe dovolí. Budu určitě ráda za vaše názory a na celkový pohled na věc a knihu.

All the love, K.

❤Reddie❤•[PROBÍHÁ PŘEPIS]•Where stories live. Discover now