Lovkyně

Kapitola 3

Sierra se podívala na svou zakrvácenou ruku. Řez nebyl moc hluboký ale ,docela dost krvácel.Koukla na toho muže. Byl to velmi mladý muž. Byl menšího vzrůstu, špinavě blond vlasy a rozcuchané dlouho nemyté. Oči velmi světle hnědé, nos špičatější. Rysy měl dost výrazné. Oblečení ušmudlané a špinavé. Jeho postoj byl velmi, velmi nejistý. Nejistě se na ni ušklíbl a chtěl ji opět poranit ale ,to se mu nepodařilo. Muž opět vyběhl měl v ruce tentokrát kus dřeva nejspíše od židle. Šel zezadu, odpočítávala vteřiny. Objevil se zleva ale ,to už Sierra byla připravená.

Vrazila mu levý loket do břicha. Jen zachrapěl a spadl na stůl kde už byl bezvědomí. V krčmě zuřili boje. Chvíli hledala svou dýku. Po chvíli ji našla strčenou pod mužským tělem. Než se stihla zvednout už u ní byly dva muži. Každý z jedné strany. Oběma dvěma vrazila lokty do břicha a dupla na nohu. Bohužel Sierra byla zaneprázdněná dvěma sedláky než aby si všimla třetího muže co na ni útočil zezadu.

Mladá hospodyňka co zrovna nesla pivo jednomu z mužů zahlédla muže, co se pomalu blížil k Sieřře s dýkou v ruce a okamžitě zareagovala. Rozběhla se k muži a vší silou mu půllitr o hlavu rozbila. Pivo se celé rozlilo po jeho hlavě a po podlaze a střepy se rozlétly. Muž se prudce otočil na dívku a dal jí velmi rozhněvaný pohled ale v mžiku spadl na zem do rozlitého piva. Střep co měl zapíchlí ve vlasech mu spadl do kaluže piva. Sierra se jen rychle podívala na dívku ale neměla čas něco říct. Ještě měla na starosti dva sedláky. Na jedno se rychle vrhla a omráčila hodně svým loktem. Omráčené tělo hodila po druhém sedlákovi. Tělo silnější muže, sedláka s malým kuchyňským nožem rychle stáhlo k zemi. Mladá hospodyňka mezím už zmlácené muže vyhnala z hospody. Hospodský uslyšel velikou ránu, kterou způsobil padají muž. Rychle se vydal do hospody kde uviděl jak hospodyňka vyhání může. ,, Miko, co se to tu děje ?! " Zařval na ni. Dívka se otočila podívala se muži do očí a díky tomu si nevšimla jak se ni vrhá opilý muž. Sierra ale stihla  zareagovat a svrhla muže k zemi. ,, Děkuji vám. " Řekla Mika Sieřře. ,, Já děkuji tobě, bez tebe by mi ten magor něco udělal. " Odpověděla Sierra. ,, Skvěle se biješ. " Řekla Mika ale hospodský ji zastavil: ,, Tak dost! Miko, kolikrát ti budu muset opakovat, aby si se do takovýhle konfliktů neměla plést! " Řekl přísným hlasem dívce. ,, Promiň otče, ale nemohla jsem jen tak přihlížet. Omlouvám se. " Řekla Mika. ,, Vaše dcera mě zachránila. Udělala správnou věc. " Řekla Sierra suverénně.
,, A co se týče vás slečno... Děkuji vám že jste zachránila mojí dceru před tou ožralou! Cha cha " zasmál se postarší muž. Mladá dívka se jen mile podívala.

Dívka s dlouhýma hnědýma vlasy do jednoho velkého cupu ve kterým měla zapletenou fialovou stužku. Vcelku vysoká mladá žena tak 19 let. A nešlo si povšimnout jejího bílého oka. Rozdíl šel velmi vidět, jedno oko nádherně modré a druhé bílé slepecké oko.

,, To je jedno, nechte mne si vzít mé vyhrané peníze a já půjdu. " Muž se zahleděně podíval na strop a poté okamžitě zpátky na Sierru. ,, Peníze říkáte? Za to že jste zachránila mojí dceru vám přidám o 100 zlaťáků navíc! "
,, To by bylo skvělé pane.. ale to nemusíte... " Řekla Sierra bez emocí.
,, Nebojte slečno, přeci jen vám to dlužím! " Řekl vesele muž a vydal se do kuchyně. ,, Jak pak se jmenujete? " Zeptala se zvídavě Mika. ,, To není důležité ale říkej mi Lovkyně... Protože to přesně jsem, Lovkyně.. " odpověděla chladné Sierra a odvrhla pohled. Mika se jen smutně podívala na podlahu. Divné ticho přerušil smích starého hospodského.

,, Tady máte slečno! " A hodil špinavý pytlík přes pult Sieřře.
,, Děkuji milý pane. Bude se mi to velmi hodit. " Řekla Sierra a vydala se ke dveřím.. ,, Už bych měla jít, děkuji vám.. A pane, vaše dcera má velký potenciál v boji, stačí ho jen využít!"

a vydala se domů.

Sierra šla jako obvykle svojí zkratkou aby se co nejdřív dostala domů. Temný a hluboký les by v ostatních lidech vyvolal strach ale Sierra je na to už zvyklá, přeci jen musí tudy chodit skoro každý den. Po dlouhé cestě už konečně byla na své cestičce u které se ukrývala její skrýš. Už si vyndavala s toulce šíp aby střelila do terčů ale něco upoutalo její pozornost. Byly to hlasy. Jeden patřil mladému muži a dva patřily dvou starším. Sierra následovala hlasy a za křovím uviděla mladého muže klečícího na kolenou který podle svého vzhledu vypadal velmi chudě a dvě královské stráže. Jeden s brkem peří a ingoustem něco zapisoval a druhý držel luk natažený k mužovo krku a řval na něj: ,, Ty zlodějská kryso! Vrať co si ukradl nebo!" a ještě víc natáhl luk. ,, Prosím, nedělejte to." Sierra už nevydržela ani vteřinu pouze příhlížet a tak zakříčela na stráže :,,Hej! Co takhle se vytahovat na někoho kdo je na vaší úrovni!" a střelila muže s napřaženým lukem do ramane. Stráž upustila luk a sesunul se k zemi držící si ránu. Druhý strážný upustil brko a papír a vytáhl si z pouzdra dýku a řízl muže stehna. Sierra skočila po mužovi s dýkou a svojí kudlou ho třikrát podla do paže a nechala ho ležet. Pomohla muži na nohy a podepřela ho. ,, Mockrát vám děkuji.. " řekl bolestně muž. ,,Nemáte zač pane. " dostala muže až k místu kde má skrýš a posadila ho pomalu na zem a opřela ho o strom. Vydáhla šíp z toulce a vystřelila ho do terče a to samé udělala i u druhého terče. Muž vše pečlivě sledoval. Poté muži pomohla dostat se do její skrýše kde chtěla muže ošetřit.