Lovkyně

Kapitola 2

Sierra se probrala velmi brzo ráno a začala přemýšlet, jak získat poslední část mapy. Napadlo jí se podívat na černý trh nedaleko za městem, jestli nenajde potřebné nápovědy kde se ten poslední kus nachází. Na trhu měla pár známých a tak věděla koho se má zeptat. Vzala si skříňku ve které měla schované kusy mapy a dala si je do brašny kterou pokaždé nosila na svém opasku. Vzala si všechny potřebné zbraně jak na blízko tak i na dálku. Ujistila se, že má vše a dala se do kroku. Šla dlouhou cestou na trh. Díky její kamufláži ani v temných lesích nešla vidět. 

Její velmi tmavě rudý plášť jí vlál ve větru. Měla půl tváře zavázanou látkou a kapuci spojenou s pláštěm jí nešlo pořádně vidět do obličeje. Pouze její nádherné zelené očí jí šli vidět a také její jizva která začínala u levého koutku jejích velkých rtů a vedla po nosu a končila v oblasti kde jí začínalo růst obočí. Pramínek jejích krvavě zrzavo-rudých vlasů jí spadal po jejím obličeji. Měla až nepřirozeně dlouhé uši i pro elfa, které zdědila po své matce.

Za hodinu a půl dlouhé cesty se dostala konečně na černý trh a šla si jen pro jednu věc: zjistit kde se nachází poslední část mapy. Na trhu měla Sierra pár známých tak přesně věděla za kým se má vydat. Za žoldákem Algotem, který se zabívá královskou rodinou. Trh byl plný stánků a lidí kteří nelegáně kupovali předměty k zvýhodnění svých chudých životů. Jen škoda, že když se na to příjde tak půjdou sedět nebo i dokonce může přijít trest smrti. To ale Sierru nezajímá, udělá vše aby splnila úkol: zabít nástupce na trůn Eliotta. Když se Sierra pořádně rozhlédla uviděla Algotům stánek plný lidí ale Algot nikde nebyl. ,,Sierro?'' ozval se mužský hlas za Sierrou. Prudce se otočila a tak uviděla za sebou stát osobu.

Velmi vysokého muže s rozcuchanými, hnědými vlasy dlouhými až po ramena. Jeho obličej byl neustále zamračený až nepřítomný a jeho hnědé až černé oči se podívali přímo do Sieřřiných očí.

,,Algote? Jak si věděl, že příjdu?'' zeptala se Sierra. ,,To víš'' řekl Algot a dodal: ,,Já vím vše.'' Sierra nadzvedla obočí. ,,Co potřebuješ tentokrát?'' zeptal se otráveně Algot. Sierra řekla: ,,Potřebovala bych někde najít část mapy královského hradu.'' ,,Jakou část máš na mysli?''zeptal se Algot. Sierra si dala brašnu do rukou. ,,Tady mám svoje části mapy a potřebuju aby si vydedukoval jaká část mi chybí.'' řekla Sierra. Algot bezeslova se vydal ke svému stánku. Sierra ho následovala. U stánku Algot odehnal všechny lidi svým zamračeným pohledem. Z pod stolu svého stánku vytáhl malou skříňku ve které byl kus v ovčí vlně. ,,To je ta část?" řekla potichu Sierra. ,,Ne, to je mapa ,která tě zavede k té části co ti chybí" odpověděl Algot. ,,Jak víš jakou část hledám?" zeptala se. ,,Já vím vše " zopakovala Algot.

,,Co za to budeš chtít?'' zeptala se Sierra. ,,Vyberu si to později zlato.'' odpověděl se smíchem Algot. Sierra povytáhla obočí a zaptala se ho: ,,Kolikrát ti budu muset opakovat, aby si mi říkal Lovkyně?'' Algot ji smíchem vrazil mapu do rukou a poslal ji pryč. Sierra kývla na rozloučení a šla svojí cestou. Algot mezitím koketoval s jinou dívkou. Už z trhu chtěla odejít ale zaujali jí stáje a koňmi ale hlavně jí zaujal kůň černý jako půlnoc a zařili mu na dálku jeho světle modré oči. U stájích stál kupec. Sierra se k němu vydala a zeptala se ho kolik ten kůň stojí a ukázala na něho. ,,Ach, tento kůň! To je královská klisna z říše zvané Limeriu. Klisna přímo generála Kaise Nikolea. Jménem Sylvanas Winter Rose. Velmi rychlá a nadaná! Pouze za 1 000 zlaťáků! Budete kupovat slečno? Nikdo jí nechce a já nevím proč ale přeci jen se jí musím zbavit. Tak budete kupovat?'' Sierra věděla ,že by se jí ten kuň mohl hodit v budoucnu či na cestě za posledním kouskem mapy hodit. ,,Myslíte si, že je možné si ji zarezervovat? Peníze přinesu co nejrychleji a aspoň se ho tedy zbavíte.'' Zeptatala se Sierra s přehrávaným úšklebkem. ,,Dobrá slečinko. Kdy tak vás znovu mohu očekávat s penězmi?'' Zeptal se nervózně. Sierra se otočila a dala se do chůze: ,,Dejte mi dva dny.'' utrousila a vydala se pryč z trhu.

Rozhodla se ,že půjde do krčmi za městem schovanou na okraji lesa. Šla schovanou cestičkou za městem. Většinou chodila do krčmi vydělávat peníze za souboji v páce . Dnes to opět měla v plánu. Musí nějak vydělat ty peníze na tu klisnu. Měla ji stále ukrytou v paměti. Šla pomalejšími kroky a za chvilku byla u krčmi. Upravila si masku na obličeji která ji zakrývala půlku jizvy. Otevřela stále vrzející dveře.

Byl tam cítit pot nemytých těl, vůně ječmenu a levného piva.Krčma byla docela narvaná. U malých kulatých stolů sedělo alespoň po pěti až sedmi  lidech. Co Sierra vcházela všichni ztichli a začali potichu začali vyděšeně šeptat: ,,To je Lovkyně!" Sierra přišla k půltu kde stál hostinský. ,,Co chcete k pití ?" zavrčel na Sierru. ,,Pivo." objednala si Sierra s klidem. Hostinský odešel pro půlitr. Sierra se opřela rukou o pult ale bohužel ji na rameno někdo zaklepal. Sierra se s klidem otočila a snažila se podívat na osobu co ji konfrontovala. Vysoký, vypracovaný muž co měl tmavé vlasy spletené do copánků. Hodně pomalu vzhlédla. Viděla jak znervoznil a naplnul se nervy.

,,Co chcete?" řekla klidně na něj. ,,Prý jsi to ta rekondmanka co vždycky vyhraje, chci si s tebou dát páku" odpověděl muž. Hostinský jí podal pivo, hodila mu minci. Napila se piva a snažila se ho vyhecovat. ,,Nedělám to pro nic za nic a buď mi dej nabítku nebo vypadni a hned" řekla Sierra. ,,Když mě porazíš dostaneš peníze od těch co vsadí na mě a zbytek dostanou ti, co vsadí na tebe a tu samou částku ti zaplatím." řekl muž a pak dodal ,,A pokud prohraješ, peníze půjdou ke mě a zbytek co půjde k těm co na mě vsadí mi doplatíš stejnou částkou" Všichni v krčmě začali řvát nadšením, že uvidí páku. ,,Ale musíš mě porazit" a dodal ,, jinak nic slečno" nad posledním se ušklíbl. Ostatní by to naštvalo, ale Sierra neměla emoce tak zareagovala s ledovým klidem. ,,Když tě porazím dostanu dvojnásobek co si vsadili na tebe, jinak nehraju." pověděla muži. ,,Fajn, to samé i pro tebe.'' řekl muž a potřásli si rukami.

Vstala, upravila si šátek na obličeji a dýky po boku a vzala si pivo do ruky. Viděla jak zbledl. Odvedl ji ke stolu. Začali sázet. I když většina znali Sierru tak vsadila na tohoto muže. Když myslí že vyhraje pomyslela Sierra. Dali ruce na stůl, odříkali pár pravidel. Lokty na stole atd. Před tím vším si ještě lokla a dali se do toho. Ze začátku začal Sieřře trochu drsně tlačit na ruku. Zažila i horší. Tohle bylo medium. Po pár minutách trochu přitlačila rukou na tu jeho. To způsobilo, že jeho ruka klesla. Uslyšela klení a naštvané výkřiky. Lidé začali víc popouzet oba dva. Měl docela sílu jak by nepředpokládala. Opět přitlačila na mužovu ruku. Muž naštvaně vydechl skrz zaťaté zuby.

Zkusil opět bojovat proti Sierřině náporu, ale bylo to ničemu. Sierra ho měla v šachu. Věděl to a ona taky. Stále se snažil. Sierra se rozhodla to ukončit. Podívala se svými zelenými očima do jeho očí, falešně se usmála a praštila mu rukou do stolu až se ozvalo křupnutí kosti. Jeden chapec ji zvedl ruku na to, že vyhrála . Po chvíli se ozvaly protesty lidí o peníze. Ignorovala výkřiky kupců, vražedců, špehů, sedláků. Protlačila se masou těl, k penězům. Vzala si od toho chlapce větší pytlík plný zlaťáků. Podívala se pro jistotu dovnitř a lesk blištícího zlata ji na chvilinku oslepil. Když ale chtěla odejít někdo ji chytl za loket a sykl neznámý muž : ,,S těmi penězmi nikam nepůjdeš, krásko "

,,Ale ano půjdu" opáčila Sierra. Dupla mu na nohu a vytáhla dýku z pouzdra . Přiložila mu dýku ke krku. Vyměnili si role. Zachraptěl když mu dýku přiložila drsněji ke krku. ,,Pusť mě " sykl muž na Sierru. Udělala to nejlepší co mohla. Pustila ho, nechala ho jít. Ale oni ji ne. Opět ji chytli za ruku ale tentokrát jich bylo více. Rozhodla se udělat takové malé divadélko. Teatrálně a falešně si povzdychla. ,,Co pak nemáte úctu ke slečně ?" a dodala ,,doufám že nechcete aby se opakovalo co minule že ne, chlapci?" falešně se na ně usmála. Jeden co stál za ní, dva z každého boku. Trhla hlavou dozadu složila toho muže vzadu. Nestihla se dost rychle otočit když ji jeden řízl střepem asi od skleničky do pravého zápěstí.