Dream Job

15. kapitola / 2. část

Vzbudil mě hlučný zvuk. Když jsem bolestivě otevřela oči a trochu se zorientovala, zjistila jsem, že mi zvoní budík. Natáhla jsem se k nočnímu stolku a vypnula ho. Potom jsem si znovu lehla a chytila se za hlavu.

Šíleně mi totiž třeštila.

Chvíli jsem přemýšlela, proč mě tak bolí, stačila ale jen chvilička a hned jsem si vzpomněla.

Na všechno.

Hlavou mi projížděly myšlenky na včerejšek, jak jsem vycházela ze záchodu a potkala Harryho a skončila s ním tady, u mě v posteli. A jak jsme se spolu vyspali.

Otočila jsem hlavu do polštáře a několikrát zařvala.

Krávo. Krávo. Krávo.

Znovu jsem se natáhla pro mobil a viděla na něm desítky nepřijatých hovorů a smsek od Chloe a Nialla.

______________________________________

Chloe

______________________________________

na tom zéchodě jsi nějal dlpuho ne?

kem jsi zmizrla??????????

Bethaaaaaaany

oh kurva, teď jsem se vzbudila

teda budík mě vzbudil

je mi blbě

kam jsi včera zmizela?

báli jsme se o tebe, doufám že jsi v pořádku

a není ti blbě jako mě

a proč jsem v noci psala jak blbec?

______________________________________

Niall❤

______________________________________

nemyslel jsem to tak

zlato, prosím, zvedni to

Bethany....

hlavně nedělej žádné blbosti

víš, že na alkohol nejsi zvyklá

  ______________________________________

Oh, Nialle. Já blbost udělala. A jakou.

  ______________________________________

Niall❤

______________________________________

byla jsem ještě chvíli v klubu a pak šla domů a spala

promiň

  ______________________________________  

Najela jsem do kontaktů a vytočila číslo Chloe.

„Hned na začátek upozorňuju, že jsem u záchodu a nezaručuju ti, že se během hovoru nevybliju."

„Díky, Chloe.", chtěla jsem se zasmát, ale nešlo mi to. Do smíchu mi opravdu nebylo.

„Kam jsi teda včera zmizela?"

„Udělalo se mi blbě a tak jsem šla domů. A měla jsem vypnuté zvonění. A v tom stavu mě nenapadlo ti zavolat, promiň."

Měla jsem úplně jiné myšlenky..

„Teď ani nemám náladu na to být naštvaná, takže ti to hned odpouštím. A už vůbec nemám náladu na to jít do práce."

„Mě hned po probuzení trochu zabolela hlava, ale už to odchází."

„Cože? Já tady skoro umírám a ty jsi v pohodě?"

Asi jsem vystřízlivěla, když byl Harry ve mně.

„Už to tak bude. Promiň, budu končit, musím se jít nachystat do práce. Třeba se tam uvidíme."

„Budu se snažit všechno vyblít hned a pak už být v pohodě."

„Ještě jednou začneš mluvit o zvracení..", jakmile jsem uslyšela nechutné zvuky, hovor jsem ukončila. Odhodila jsem mobil vedle sebe a dlaněmi si zakryla obličej.

Proč jsem to udělala.

Proč.

Vzpomínala jsem na každý okamžik před odchodem z baru, vzpomínala jsem na každé Harryho slovo, které mi řekl.

Ten nechutný hajzl mě oblbl sladkými řečičkami, přidal k tomu kecy o Niallovi a jiné dívce a já mu prostě v tom stavu podlehla.

Tupě jsem mu podlehla.

Cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy. Podvedla jsem kluka, kterého miluju. A podvedla jsem ho s největším hajzlem, s kterým jsem mohla. A nejhorší na tom bylo, že jsem si to včera užívala. Harry ve mě probudil něco jiného, něco co jsem nikdy necítila. S Niallem jsme se vždycky milovali něžně, ale včera..

Včera to bylo něco jiného.

A já pořád cítila ten skvělý pocit, který jsem cítila včera.

Sice jsem se snažila, abych ho necítila, ale nešlo to.

Prostě se mi to líbilo.

A to mě rozbrečelo úplně.

***

Když jsem vyšla před dům, Zayn už jako vždycky stál před autem.

„No ty teda vypadáš.", začal se hned smát.

„To jde tak poznat?", zabručela jsem.

„Asi jste to včera přepískli, co?"

Já to přepískla totálně.

„Trochu. Prosím tě, žádné prudké zatáčky, prudké brzdění. Můj žaludek je zatím v pořádku a nechci, aby se nějak probudil."

Cestou jsem moc nemluvili. Bála jsem se, že mi to ujede, nebo že to prostě nějak pozná. Že zjistí, že jsem spala s Harrym Stylesem.

Když jsme přijeli k firmě, neochotně jsem vystoupila z auta a trmácela se dovnitř. Prošla jsem hlavními dveřmi a šla směrem k výtahu. Zayn se ode mě oddělil a zůstal u recepce. Zmáčkla jsem čudlík na přivolání výtahu a čekala. Nervózně jsem si podupávala a oddechla si, když konečně přijel. Jenže když se dveře otevřely a já viděla, kdo v nich stojí, trhla jsem sebou.

„Sakra.", řekla jsem omylem nahlas.

„Dobré ránko, Beth.", ušklíbl se.