14

76 6 0
                                    

Pravda bolí. Často. Většinou. No vlastně skoro vždycky.
Když totiž nejste optimistický člověk bez problémů, kterému jeho život vychází dokonale, nikdy nemáte štěstí na to, aby byla pravda lepší než lež. Je to zvláštní.

Ve škole, školce...prakticky úplně všude, kam jste kdy vkročili, vám říkali, že se nemá lhát a vždycky máte říct pravdu.

Ta jeho byla na třináctiletou holku moc tvrdá. Myslel si, že ho pochopím? Že jsem milá a dokážu mu pomoct?

Tak to by se musel změnit. Od základů.
Ale to lidi nedělají. Je jim ukradený, že vám to, co řeknou zničí život. Že to co napíšou, může někomu na druhé straně rozdrtit srdce na prach.

Lidi jsou sobci. Jediný nesobec teď odjel. A já ho nestihla na rozloučenou ani obejmout.

Člověk je zraněný. A jediný, co to dokáže zastavit odjel.

A ten, kdo to způsobil?

Ať táhne k čertu!

STARS (short story) [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat