Všichni za jeden provaz

51 4 5
                                    

Pohled Toma

Ráno jsem se probudil mezi prvními, pořád nebylo dobré počasí.
Nasadil jsem si na sebe kalhoty a přesunul se k oknu.

Zalezl jsem za závěs a začal si prohlížet krajinu za farmou.
Na bílém a zamrzlém poli se bez života šouralo pár mrtvých.

Po chvilce mě vyrušela něčí přítomnost.
Pustil jsem závěs a otočil se ke dveřím, tam stála
Sabina s tácem v rukou.

,, Co potřebuješ Sabi?"

Sabina: Promiň nechtěla jsem rušit.

,, Nerušíš, můj přítel pořád spí. "

Sabina: Oh dobře, já jen že jsme dlouho nepokecali a udělala jsem nám horké kafe.

,, Super, obléknu se a přijdu za tebou do zimní zahrady. "

Uběhla tak hodina a se Sabinou jsme snad stihli si říct víc věcí než před Apokalypsou.

Sabina: Co víc si přát, že? Vykašlala jsem se na to a začal si tady žít vlastní život. Než začal epidemie.

,, To už je teď jedno, jsi tu s námi a i zustaneš. "

Sabina: Děkuji ti moc Tome.

,, Vidíš je tam? Koukal jsem na ně ráno z okna."

Sabina: Chodce? Jo, další moje práce na téhle farmě.

,, Říkáte tomu chodci? My jen mrtvý. "

Sabina: Matěj to tak nazval.

,, Půjdu ti s tím pomoc."

Sabina: Obléknu se a půjdem.

Po půl hodině později

Čekal jsem na terase než se Sabina oblékne.
Přešlapoval jsem přes celou délku baráku a přitom myslel na Dana..
Dneska to je čtvrtý den, co se s Petrem ztratili.

Konečně se vchodové dveře otevřeli a z nich vyšla sebevědomě vypadající Sabina.

Sabina: Promiň, že mi to tak trvalo.

,, V pohodě."

Dál jsme se už s ničím nezdržovali a rychlým krokem jsme všechen čas dohnali.

Sabina otevřela vrátka na zamrzlou louku za Matesovo farmou.
Připravila si svoje vidle do bojové pozice a první zmrzlé ženě bez obou rukou zabodla vidle přímo do očí.

Já se přesunul o něco dál a svojí katanu zabodl jednomu mrtvému starci za zatýlek a následně mu rozsekl hlavu na dvě části.

Sabina: Jsi v tom dobrý.

,, Už zbývají jen tři."

Sabina se svižně přemístěla před dalšího rozpadlého chodce.
Agresivně před sebe natahoval ruce a snažil se s jimy uchopit Sabinu.

Ta udělala krok zpět a šedivému chodícímu tělu zabodla vidle přes krk do mozku.

Dal jsem jí znamení ať se přemístí, co nejdál ode mě.
Hluboce jsem se nadechl, podíval se na Sabinu, nohy jsem dal trošku od sebe, katanu pevně uchytil a přesunul ji celou před sebe.
Po chvilce jsem jedním seknutím rozsekl oboum chodcům hlavu.

Sabina: Bylo to hustý!

,, S tebou je zábava zabíjet ty potvory."

Sabina: Teď už pojď, je snad mínus sto.
Postěžovala si a jednu ruku rychle strčila do kapsi od kabátu.

The walking dead: Road Full Of Dangerous Kde žijí příběhy. Začni objevovat