Nová životní etapa (Hawaii 5-0 ff)

Vražda v restauraci Roy's

Ráno jsme se se Stevem probudili s příšernou bolestí hlavy. „Dobré ráno, včera jsme to naše oslavování asi trochu přepískli." Postěžoval si Steve. „Trošku, já si myslím, že mi ta hlava praskne." Odpověděla jsem mu. Najednou Stevovi zazvonil telefon, oba dva jsme se chytli za hlavu a začali naříkat. S bolestným výrazem obličeji, Steve zvedl telefon „McGarrett," odpověděl do telefonu. „Dobře, jsme tam za chvíli." Položil telefon a já věděla, že máme případ, tak jsme se vyškrábali z postele a oblékli se. Dali jsme si prášek proti bolesti a nasedli do auta a vyjeli. Nechala jsem řídit Steva, protože v tomhle stavu, bych to nezvládla.

Dojeli jsme na místo činu. „Cože restaurace?" Zeptala jsem se. A byla to ta nejznámější Roy's, i my dva jsme sem občas zašli. „Kuchař špatně vařil, tak ho nějaký host zabil?" Snažil se zažertovat Steve. Došli jsme za ostatními, všichni vypadali příšerně, určitě jim bylo špatně, vypadali ještě hůř než my dva. „Zdravíčko vespolek." Pozdravil Steve a zvolal to strašně nahlas. „ Sakra Steve, zbláznil si se, chceš, aby mi praskla hlava?" Zeptal se Danny, se stejným výrazem v tváři se na něj podívala i Kono a Chin. „Takže vám je všem špatně?" Ještě jsem si do nich rýpla. „Nee, to mám normálně tenhle odstín zeleně." Odpověděl naštvaně Chin. „Ale no tak, jen si děláme srandu, nám taky není moc dobře." Snažil se to uklidnit Steve. „Neměli bychom jít za Maxem?" Zeptala se Kono. Všichni jsme přikývli a šli za ním.

„Zdravím vás všechny." Pozdravil nás Max, my mu odpověděli. „Všichni máte, takovou zdravou zelenou barvu." I Max do nás začal rýt. „Že i ty Maxi?" Nechápavě mu odpověděl Danny. Já se Stevem jsme se jen smáli, přišlo nám to hrozně vtipné v tu chvíli, i když nám taky nebylo nejlépe. „Tak Maxi, co tu máme?" Zeptal se Steve. „Máme tu místního šéfkuchaře Raye Willsona, jak vidíte, vražedná zbraň je vidlička." Všichni jsme zůstali jako opaření. „Cože, vidlička, to vážně?" Zeptal se Chin. „Ano, jak vidíte, leží tu vedle naší oběti a je celá od krve, napočítal jsem 20 bodnutí, někdo musel být hodně naštvaný." Oznámil nám Max. Steve si neodpustil vtipnou poznámku. „Nějakému hostovi přesolil polévku nebo co?" Všichni jsme se začali smát, včetně Maxe. „No, je to možné, ale proč by šel až sem do sklepa?" Zeptala jsem se. „Nejspíš to byl nějaký zaměstnanec, počkal, až zmizí z dohledu ostatních a šel ho zabít sem, nenašel nic lepšího než vidličku." Konstatoval Chin.

Byl to velmi zajímavý případ, kuchyně plná nožů, ale náš vrah si vybral zrovna vidličku, nikdo jsme tomu nerozuměl. Max nám ještě oznámil, že se to stalo v době mezi 9. a 11. hodinou večerní. V deset restaurace zavírá, takže budeme muset prověřit všechny hosty. Kono sehnala seznam hostů a my ostatní jsme prověřovali, jestli některý host nemá něco společného s naší obětí. Když jsme měli podezření, šli jsme se na pár jmen zeptat jeho manželky, ta byla v šoku, ale jedno jméno jí přišlo povědomé Billy Stone, bývalý šéf naší oběti, tak jsme se Stevem jeli za ním. Bohužel měl alibi na celou noc, byl mimo město na pracovní schůzce. Tak jsme začali prověřovat všechny jeho kolegy a jednoho po druhém jsme si je volali k výslechu. Byla to velká restaurace, nestihli jsme prověřit všechny, zbytek necháme na zítra.

Večer jsme byli opět u Steva, byla jsem hrozně unavená, bylo to moc náročné a pořád jsem nad tím případem přemýšlela, z přemýšlení mě vytrhl Steve. „Halo, jsi tu, fyzicky tu jsi, ale mentálně, kde lítáš?" Zeptal se mě. „Promiň, přemýšlím nad tím případem, ještě nám zbývá prověřit několik jmen a je to náročné." Steve chvilku přemýšlel a pak mi odpověděl. „Někdy to je hodně o přemýšlení a hledání stop, musíš poznat, když ti někdo lže, když se někdo vyjadřuje vyhýbavě, a tak různě, ale neboj, tohle taky rozlouskneme." Musela jsem přemýšlet, co právě řekl, až jsem si vzpomněla na jednoho hosta. „Steve, jeden z hostů si nechal zavolat naši oběť a trošku se tam pohádali." Máš pravdu, to jsme vůbec neprověřili," ihned jsme jeli na základnu podívat se do našich záznamů. „Mám to, jmenuje se Jacob Black." Zvolal Steve. „Dobře, tak ho pojedeme zítra prověřit." Souhlasil se mnou.

Ráno jsme se za ním ihned vypravili. Neměl alibi a spoustu lidí ho vidělo, že se s naší obětí hádal a dost důrazně, prý mu naše oběť dala facku, to ho nejspíš naštvalo a šel se pomstít. Prozatím jsme ho zavřeli do cely a vyslýchali zbytek zaměstnanců.

Jeden z nich se nám svěřil, že se dost často hádal s jedním ze svých kolegů, prozradil nám i jeho jméno, tak jsme tam poslali China a Kono a já se Stevem, jsme jeli za Maxem, protože nám volal, že něco má.

„Maxi, zdravím, prý pro nás něco máš." Pozdravil Steve, já pozdravila také. „Zdravím vás veliteli i vás Emily, na těle naší oběti jsem našel vlákno, po velmi důkladném rozboru jsem zjistil, že je to vlákno, ze stejného materiálu, který měla naše oběť na sobě." Nenechali jsme ho domluvit. „Takže také kuchař." Řekli jsme dvojhlasně se Stevem. „Ano, přesně tak, tedy, taková souhra, hezké." Řekl Max. Poděkovali jsme mu a jeli jsme zpátky.

„No jo, ale to oblečení si mohl obléct kdokoliv." Řekl Steve. „To máš pravdu a co to na toho Blakea ušít?" Navrhla jsem. „Myslím, že tuším, ale pokračuj, jak to myslíš." Pobídl mě Steve. „No říct mu, že máme více důkazů, vlákno, DNA." Steve chvilku přemýšlel, ale pak se usmíval. „To se mi moc líbí." Měla jsem radost, že jsem to tak dobře vymyslela. Mezitím Kono a Chin přivezli Blakea. „Díky, půjdeme ho vyslechnout, chcete jít taky?" Zeptal se jich Steve. Oba dva jen přikývli, a tak jsme šli.

Přišli jsme dovnitř Blake už tam byl připoutaný a čekal, co se bude dít. „Takže pane Blakeu, na dobu vraždy nemáte alibi, je to tak?" Zeptal se Steve. „Je to tak, ale to není žádný přímý důkaz, nic na mě nemáte a chci právníka." Teď jsem se do toho vložila já. „Jenže to není všechno, máme toho víc a žádnýho právníka nedostanete, zapomeňte." Steve se na mě jen koukal s udiveným výrazem ve tváři, stejně vypadali i Chin a Kono. Steve pokračoval. „Také jsme našli vlákno, které pochází z vaší uniformy." Čekali jsme, co odpoví. „To vlákno tam mohl dát kdokoliv, k našim uniformám se taky mlže dostat kdokoliv a pusťte mě sakra." Byl už hodně rozčilený. Steve se nadechoval, že něco řekne, ale já mu skočila do řeči. „Taky jsme našli na těle oběti DNA a podle rozboru je vaše." Chin a Kono se na mě nechápavě podívali, naznačila jsem. „Hrajte to taky." Tak se do toho vložila Kono. „Přesně tak, zpackal jste to, vzal jste si vidličku, aby to vypadalo, že to byl ten host, se kterým se dohadoval, ale nechal jste tam svou DNA." Čekali jsme, co řekne. Celý naštvaný nám odpověděl. „Ale, to přece není možné sakra, vždyť jsem měl rukavice..." Všichni jsme se na sebe uculili. „A sakra." Ještě z něj vylezlo.

Chin si vzal slovo. „Richarde Blakeu jste zatčen za vraždu Raye Willsona." A odvedl ho pryč. Když odešli, začali jsme se smát, Kono tomu nerozuměla. „Víš, žádnou DNA jsme neměli, to byl past, tady Emily to vymyslela." Když to dořekl objal mě a dal mi pusu. V tu chvíli, tam zrovna přišel Danny. „Počkat, něco mi uniklo?" Nechápavě se zeptal. „Ty sis vážně ničeho nevšiml?" Zeptala se Kono a začala se smát. „No jo, je to tak, chodíme spolu," řekl Steve. Danny měl vtipný výraz, tak jsme se začali smát. „Co je to tady?" Zeptal se Chin. „Ale, Danny právě zjistil, že spolu chodíme." Odpověděla jsem mu a začal se smát taky. „Nemáš ty náhodou místo přezdívky Danno, přezdívku blesk?" Rýpla si Kono. „No ha ha, to je vážně vtipné." Zněl trošku naštvaně, ale pak se ukázalo, že vůbec není. „Moc vám gratuluji, hodíte se k sobě." Když to dořekl objal mě a pak i Steva.

Ahoj lidičky, dneska tu mám takovou novinku, která bude častěji. Napadlo mě napsat pár mým kamarádům, příčinu smrti a místo, kde se to stalo, tohle byl první návrh a podle toho, co mi poslali, se máte na co těšit. Doufám, že se vám to bude líbit i nadále :-)