Běžela jsem. Zbyl mi jediný směr.
Skoro jsem šplhala po strmé cestě. Kolem se válely chuchvalce mlhy a za mnou se hnala smečka robopsů.
„A" byla asi 30 metrů přede mnou. Její overal se stále kovově leskl. Stejně jako ten můj. Aspoň tam, kde nebyl poškrábaný nebo spálený.
Najednou se její postava na chvíli zarazila a pak zmizela.
Pak jsem i já doběhla na konec. Cesta končila na okraji útesu. Dál bylo jen moře. Snad sto metrů pode mnou se tříštily vlny. Rachot za mnou se blížil. Buď skočím, nebo se jim musím postavit. Overal byl údajně součástí vojenské výzbroje a díky nejmodernější technologii nás měl ochránit před vším.
Jenže já jsem si nebyla jistá, jestli tomu dokážu věřit.
YOU ARE READING
Největší hvězdy galaxie
Science FictionMěla to být šance. Hra o lepší život, nový začátek, netušené možnosti. Měly se stát hvězdami nové galaktické show. Pokud tedy přežijí. === Povídka vznikla do soutěže organizované @Arcanafire
