Comeback

2

„Harry! Tolik jsi mi chyběl, brácho!" zvolá a rozeběhne se ke mně, načež mě sevře v pevném objetí. Jsem natolik odrovnán a překvapen, že sotva dokážu reagovat. Zmateně zamrkám a objetí mu zmámeně opětuji.

„Co tu proboha děláš?" zmůžu se na jedinou větu, stále v šoku.

„To je to, co mi řekneš po roce?" zasměje se. Jak mi chyběl ten jeho delfíní smích.

„Sorry, Ni, já jsem úplně mimo," projedu si prsty skrz vlasy.

„Je pravda, že jsem tu za určitým účelem, ne že ne," usměje se potměšile, „ale nejdřív mi povíš, jak se furt máš. Sedni si přece!"

A tak spolu přes hodinu klábosíme o našich sólových kariérách, plánech do budoucna a naopak starých dobrých časech. Zdá se to být jako dřív. Kdy všechno bylo jednoduché, na dosah ruky. Teda až na to, že tu ještě dva členové chybí. Na chvíli se nad tou myšlenkou pozastavím a zamrzí mě to. Chtěl bych to vrátit zpět.

„Neříkej mi, že sis udělal na mě čas během svojí tour po Evropě, abys skočil na kus řeči," nadhodím ledabyle a zasměju se.

„To je pravda," přikývne vážně, „víš, už delší dobou přemítám nad tím, jaký by to bylo se vrátit zpět na stage v podobě 1D. Nevím, možná se to zdá jen mně, ale takhle sólo to není taková zábava. Vlastně se dost často užírám nudou. Mám spoustu kámošů, kteří se mnou jezdí po koncertech, ale ani tak to není ono, víš."

Teda v životě bych nečekal, že by zrovna Niall přijde s návrhem comebacku. Je pravda, že on byl vždycky takovým lepidlem naší kapely a byl tím poslední, kdo si chtěl dát pauzu, ale i přesto jsem měl celou dobu za to, že je šťastný. Očividně zdání klame.

„Ty jsi mě zaskočil," přiznám a odkašlu si, abych měl nějaký prostor na přemýšlení.

„Nechci na tebe nijak tlačit. Vlastně si to ani nemusíš rozmyslet hned na místě. Jen bych byl rád, kdybys to vzal v potaz," pousměje se nervózně. Je na něm vidět, že mu na tom opravdu hodně záleží. Nemůžu mu dát žádný planý naděje. Co by bylo s mojí nadcházející tour a fanoušky? Je pravda, že mých fanoušků by nikdy nebylo nebýt One Direction. A moji fanoušci jsou především fanoušky našeho starého boybandu.

„Jasně, chápu. Nialle, já tě nechci zklamat a hned z fleku ti říct, že je to nereálný, protože pravdou je, že i já jsem poslední dobou přemýšlel o tom, jak se to dřív zdálo být všechno růžovější a snazší."

„Vážně? Tak to je super, Harry," Niallovy se v očích zableskne jiskra naděje.

„Jak říkám, nemůžu se hned teď rozhodnout. Je to vážná věc a všechno to zařizování by bylo šílený. Rušení smlouvy s managmentem, podepisování nového kontraktu a odvolání tour," hlesnu.

„Všechno jde zařídit, Harry. Mark souhlasil, že by si nás vzal pod svoje křídla."

Kousnu se do rtu a zamyslím se. Je tohle, co bych doopravdy chtěl? Ano. Tak v čem je problém? Mám zkrátka takový pocit, jako bych měl někoho zklamat. Nebo naopak?

„Co na to ostatní?" napadne mě najednou.

„No...," zachichotá se Nialler nervózně a uhne pohledem, „vlastně jsi první, s kým mluvím."

„A co když bychom my dva souhlasili a Liam s Lou do toho nešli?"

„Pak je to jasný, ale myslím si, že za pokus to rozhodně stojí. Zkusili jsme se jít vlastními cestami a mně to rozhodně nevyhovovalo tak jako předtím. Chci mít z vystoupení zase radost, bavit se a žít."

„Jak dlouho sis připravoval tenhle srdceryvný projev?" zasměju se, posléze však zvážním a dodám, „chci do toho s tebou jít, Horane. Ještě nevím, jak to udělám, ale chci to udělat. Samozřejmě to budu muset probrat s Paulem a celým týmem."

Niallovi div nevyhrkly slzy do očí, vrhne se mi okolo krku, jako nějaká opice div mě neumačká.

„To by stačilo," poplácám ho po zádech se smíchem. Ve skutečnosti jsem ale ještě šťastnější než on...

„Okay, teď ještě zbejvá dořešit ty dva ocasy," zakření se.

***

S Paulem i celým pracovním týmem to šlo hladce. Slíbil jsem jim, že budou pro mě stále pracovat, takže se pro ně nic nezmění. Paul neměl s rušením smlouvy moc velkou radost, protože ho to prý bude stát dost papírování, ale ještě ani není jisté, že to bude zapotřebí. S touhle odpovědí se prozatím spokojil.

S Niallem jsme si vyhlídli, kde se zrovna teď kluci pohybují. Díky twitteru a dalším sociálním sítím to není žádný problém. Náš výlet směřoval do Sydney, kde se zrovna pohyboval Liam.

„Není to vzrůšo?" rozjařil se Niall vzrušeně jako děcko o Vánocích, když jsme usedli do našich sedadel v letadle.

„To pravý vzrůšo bude, až nás Liam uvidí," zasměju se, ale uvnitř mě sžírají obavy, jak to celé bude vlastně probíhat. Zjevíme se před ním s návrhem na návrat? To je absurdní a naprosto šílený. Když se to však vezme kolem a kolem, Niall udělal přesně to samý a přemluvil mě. Ne, nepřemluvil. Já to sám chtěl. Zkrátka bude záležet čistě jenom na nich, jak moc se budou chtít dát opět dohromady.

„Jdu si schrupnout, bude to dlouhej let," řekl Niall posléze a strčil si sluchátka do uší. Naprosto s ním souhlasím a udělám to samé. Když si představím, že každým uletěným kilometrem jsme blíž a blíž našemu starému snu...

***

Zjistili jsme si, v jakém hotelu Liam přebývá. Bylo to snadné. Musím přiznat, že na recepci vypadali pěkně překvapení, když spatřili mě s Niallem. Vlastně se jim nedivím. Dva členi dávno rozpadlé kapely se z ničeho nic zjeví v hotelu dalšího člena. Požádali jsme je, aby o nás nikoho neinformovali. Nemáme zapotřebí, aby ve všech médiích spekulovalo o tom, že je One Direction opět spolu ještě dřív, než se vůbec dáme dohromady.

Přímo paní z recepce se nám nabídla, že nám zavede do jeho pokoje. Na oplátku od nás obdržela autogram pro dceru.

„Tak tady to je. Pokoj číslo 564," usmála se na nás přívětivě, „kdybyste cokoli potřebovali, stačí vytočit 1 na telefonu. To je spoj s recepcí."

„Mockrát vám děkujeme,..." odmlčím se a zamžourám na jmenovku na její pracovní uniformě, „Rose."

Rose se začervenala stejně jako její jmenovkyně a odcupitala si po svých.

„Koukám, že ses vůbec nezměnil," zachechtá se Niall, „furt jsi neuvěřitelně charismatický a šarmantní."

Mrknu na něj a přiložím si ukazováček k ústům. Pohledem střelím ke dveřím. Zhluboka se nadechnu a bezmyšlenkovitě zaklepu na dveře.

Ahoj, ahoj! Druhá kapitolka je na světě. Moc se omlouvám, že se to tak vleče a protahuji to, ale takhle si myslím, že z toho máte daleko větší požitek. Mockrát vám děkuji za ohlasy u předešlé kapitoly, velice mě potěšily. Jen tak dál, lidičky ♥

Myslíte si, že je Liam pošle do háje, nebo s nimi půjde do toho?

Love you all, Adel.xx