Svět jak ho neznáme

Plavání

Když jsme vešli do jeho bytu byla jsem překvapená. Byl vysoko jako ten můj, ale výhled tu byl lepší, z jedné strany na krásné město a z druhé strany na uchvacující krajinu.
,,Páni..." vydechnla jsem a šla k oknu.
,,Jak je možné, že máš lepší výhled než já?" zeptala se ho s úsměvem.
,,Svůj výhled má i své nevýhody, tahle budova je na kraji města, takže to tu není moc bezpečný, jako jinde." odpověděl.
Chvíli se kochám výhledem a pak mi Jason podal skleničku s vodou.
,,Díky."
,,Když jsme u tý vody... Zavři oči." řekl mi.
,,Proč?" zeptala jsem se nechápavě.
,,Neboj." řekl a já jsme zavřela oči. Chytnul mě za ruku a někam mě vedl.
,,Kam mě vedeš?" zeptala se a zastavíme.
Po chvíli jsem ucítím jak do mě strčil, někam jsem padala a po chvíli jsem se celá ponořila do vody. Vyplavala jsem na hladinu, otevřela jsem oči a uviděla jsem, že se ocitám v nějakém bazénu.
,,Ty tu máš bazén?" zeptala jsem se s údivem.
Pala je vážně na jiný úrovni.
,,Plavala jsi někdy?" zeptal se.
,,A nevíš kde?"
,,A nechceš to naučit?" zeptal se.
,,Jak je možný, že vy tu máte bazén, ale nám už dochází i pitná voda?"
,,Hale vím, že to je nespravedlivý, ale vyřeší se to, věř mi. A kdyby nebyl problém v podzemních trubkách vodu dávají vodu do měst, tak se přece můžou přestěhovat sem, nebo někam jinam." odpověděl.
Chvíli jsem mlčela.
,,Díky, že mám kvůli tobě všechno oblečení a byty mokrý." neřekla jsem moc nadšeně.
,,Tak si sundej tu košili a boty."
,,Proč?"
,,Protěže se ti bez nich bude plavat líp."
Sundám si košili a boty, takže mám na sobě jen modré tílko a volné, tmavě modré kalhoty. Jason si sundá boty, triko a skočí za mnou do bazénu.
,,Takže ty neumíš vůbec plavat?"
,,Ne..." odpověděla jsem.
,,Jako první se pusť ty hrany."
,,Vždyť je to hlubší než já."
Jason dal oči v sloup a šel ke mně.
,,Jen se pusť, nenechám tě se utopit." ujistil mě.
Po krátkém váhání jsem se pustila a chytla jsem se Jasona za ramena. On mi dal ruce kolem pasu. Vedl mě do prostřed bazénu.
,,Takže se zkus položit na břicho." řekl.
Nejistě jsme se na něj podívala.
,,Neboj budu tě jistit."
Položila jsemse na břicho, nohy dala pod hladinu.

Po asi hodině trpělivého učení Jasona jsme se přesunuli zpět ke kraji.
,,Tady stačím." oznámila jsem.
,,Jasně, že stačíš, ale bála ses ze začátku vůbec hledat dno." řekl a já jsme mu dala za pravdu.
,,Na to, že jsi ještě nikdy neplaval to bylo dobrý."
,,Díky, že máš se mnou trpělivost." řekla jsme a oba jsme se usmáli.
Vylezly jsme z bazénu, Jason mi dal přes ramena ručník a sedl si vedle mě. Dívala jsem se na noční oblohu. Pak jsme ucítila jak mě chytl kolem pasu a já jsme se k němu přitulila. Položila jsem si hlavu o jeho ruku.
Proč vůbec takhle jednám?