Summer Camp

2. Kapitola

"No já jsem Lola, je mi dvanáct..." Pokračovala další dívka vedle mě, moc jsem ale nedávala pozor, kdo se představuje, až když došla řada na toho kluka, zvedla jsem k němu pohled.
"Jsem Chris, ale všichni mě už stejně znáte. Je mi osmnáct, takže jsem tu jeden z nejstarších. Máte štěstí, že jste v týmu se mnou, jak určitě víte, můj tým vždy vyhraje, pokud mě budete poslouchat, teda jestli nám to naše kapitánka nezkazí." Znuděně se představil, ale mě věnoval vraždící pohled. Je vidět, že mu tady každý zobe z ruky, ale můj respekt si bude muset zasloužit, přece jenom, teď jsem kapitánem já.

Po skončení představování jsem šla v doprovodu Paige rovnou do chatky, protože měl být každou chvíli oběd. Z okna jsem viděla, jak se na nástupišti začíná objevovat víc a víc lidí, což znamenalo, že naše milované spolubydlící brzy dorazí. Netrvalo to dlouho, když všechny tři naráz vletěly dovnitř.

"Jak máme asi vyhrát, když náš kapitán týmu je Thomas, sice je chytrý, ale k čemu, když se doslova všeho bojí!" Zaúpěla Zoe a chytila se za hlavu.

"No pořád lepší jak já, myslíš, že vyhrajeme my, když naše kapitánka má v hlavě mrtvou mouchu?!" Snažila se ji předehnat Sarah a něco mi říkalo, že mluví o Megan.

"Myslím, že tohle jsem vyhrála, naším kapitánem je malý klučina z nejmladšího oddílu, ten pomalu neumí ani počítat, natož aby vedl celý tým, nemluvě o velkém souboji kapitánů!" Složila hlavu do dlaní Lucy, ale já jsem se snažila zpracovat to, že budu muset bojovat v nějakém posledním souboji a ještě zněl opravdu důležitě.

"No já si tedy nestěžuji, já mám za kapitána Sirenu." Usmála se Paige a dala si ruce za hlavu.
"Teda pokud ji za to Chris nesežere." Zasmála se a já přemýšlela, jestli si mám jít balit kufr domů nebo si rovnou kopat hrob.

"Nene! Gratuluju, Sireno!" Usmála se na mě Lucy a já ji poděkovala, i když jsem o tuto pozici vůbec nestála.

Nechtěla jsem už téma kapitánů vůbec rozebírat, proto jsem navrhla, abychom šly radši na jídlo. Do jídelny jsme přišli mezi prvními, a proto jsme musely čekat na ostatní a až potom si jít pro jídlo. Při obědě jsem se velmi nasmála, protože mi holky vyprávěly jejich první rok na táboře, kde se seznámily, všechny trapasy, co se jim dělo za těch deset let, co jezdí na tento tábor.

Také jsme probíraly jejich oblíbené táborové hry, které doufají, že si zopakují i letos a mně to nedalo a musela jsem se zeptat. "Hele holky, co je vlastně ten souboj kapitánů, o kterém jste mluvily?"

"Každý rok je to jiné, někdy to jsou různé šifry, jindy opičí dráha, běh nebo klidně i praní se. Má to  za úkol určit, který kapitán je nejsilnější a nažene to hodně bodů. Minulý rok to byl paitnball, ale většinou se neopakují." Mile mi odpověděla Paige a zároveň vzpomínala na minulé roky.

"Možná by se ještě hodilo vědět, že je to zítra večer." Ušklíbla se Sarah a tím zabila všechny moje naděje se jakkoliv na tento souboj připravit.

"Achjo, já ti tak závidím Siren! Já nikdy kapitánka nebyla a vždycky jsem si to hrozně přála!" Záviděla mi Zoe.

"Však bys skončila poslední stejně jako já!" Smála se Paige a donutila nás tím rozesmát všechny.

"To by ještě nebylo tak hrozný, kdyby proti tobě nehrály čtyři děcka z nejmladších oddílů!" Utahovala si z ní Zoe nazpátek a Paige dělala naoko naštvanou, ale potom se znovu rozesmála s námi.

Holky mi trochu zlepšily náladu a ukázaly mi, že se nemusím bát, i když budu poslední. Když jsem měla všechno dojedené, vrátila jsem nádobí a šla společně s Lucy na chatku. Při cestě do chatky navrhla, abychom počkaly na holky a potom šli do velkého bazénu patřícímu tomuto táboru. Nic jsem nenamítala, protože bylo opravdu horko, ale pokud bude voda studená, raději si budu ve stínu číst.

Po příchodu holek jsem na sebe vzala své dvoudílné černo-růžové plavky, které mi dělaly krásnou postavu, do ruky jsem popadla ručník s knížkou a slunečními brýlemi a běžela s holkami k bazénu.

Tam jsem rozprostřela ručník na trávník a začala si číst. Když jsem byla začtená do knížky, ucítila jsem něčí ruce na pasu a potom už jsem si pouze uvědomila, že mě někdo nese přehozenou přes rameno a že ten někdo je Chris. Rychle jsem se vzpamatovala, pustila knížku na zem a začala křičet a bušit mu do zad, avšak bez výsledku. Vypískla jsem, když jsem ucítila ledovou vodu na své pokožce.

Rychle jsem vylezla z bazénu a plánovala jeho vraždu, podívala jsem se na Chrise a ztuhla jsem při pohledu na jeho vypracované tělo, on se tomu však jenom zasmál a se svou partou odkráčel pryč.

Za to zaplatí.

Z mých myšlenek mě probrala Paige, která na mě začala stříkat vodu. Zasmála jsem se a vrátila se do bazénu.

Po skončení poledního klidu jsme měli znovu sraz na palouku, oblékla jsem si vínové tílko s kraťasy a čekala na holky, aby šly se mnou.

"Budeme hrát hru jménem střet zlatokopů." oznámil Eliott a s ostatními vedoucími nám začal rozdávat věci potřebné k této hře.
Rozdělili jsme se do dvou skupin - usedlíky a zelenáče. Já byla zelenáč a měla jsem si sehnat svůj poklad.

Hra byla zábavná a nenáročná, bavila především malou Emily, která byla do této hry nejvíce zapálená. Jako další hru jsme hrály přehazovanou, protože jsme museli trénovat na týmový turnaj.

Po skončení odpoledních her jsme se šli navečeřet a Nina, hlavní vedoucí druhého oddílu, nám zadala zítřejší polední hru, na které budeme pracovat jako celý tým. Jde o to, že bude následující večer táborák a každý tým si má na táborák vyrobit svůj vlastní kostým.

Po večeři jsem se měly hrát ještě nějaké hry, ale už se ochalzovalo, tak jsem na sebe hodila tmavě šedé tepláky a šedivou mikinu a vydala se s holkami k lesu, kde nám naše vedoucí April vysvětlovala morseovku, kterou prý využijeme v pozdějších hrách, které nás ještě čekají.

Úplně utahaná jsem se došourala do chatky, kde už byla nedočkavá Zoe, co se chystala do sprch. Vzala jsem si pár věcí a vyrazila s ní. Po odchodu z koupelen jsem šla ihned spát, protože jsem byla na pokraji svých sil.