Vampire

Alexa a Krutonovo znamení.

Došla jsem za Jonathanem a sedla jsem si do křesla. On seděl na pohovce a četl nějakou knihu. ,,Potřebuješ něco?" Zeptal se ale neodtrhnul oči od knihy.

,,Jen by mě zajímalo kde je máma a táta. Než jsem k vám přišla byla jsem se podívat na náš dům, byl rozpadlý a vypadal jako ohořelý. Co se tam stalo?"

,,To já nevím. Byl jsem celou dobu v laboratoři. Myslím že by jsi ale rodiče vyhledávat neměla. Tvůj otec je vlkodlak a tvoje matka je čarodějka. Ani s jedním upíři nevychází moc dobře."

,,Oni ani neví že jsem upír. A i kdyby to věděli snad by to pochopili jsem přece jejich dcera."

,,Když jsem řekl svojí matce že jsem upír, začala po mně házet vším co měla. Nakonec jsem jí musel ovlivnit aby se smířila s tím že jsem zemřel a už mě nikdy neuvidí. Pak jsem prostě odešel a v životě už jsem jí neviděl." Odložil knihu a podíval se na mě.

,,To mě mrzí."

,,Nemusí. Je to tak lepší. Je lepší když o nás lidi nevědí. Jsme pro ně chodící mrtvoly."

,,A to je v podstatě pravda." Usmála jsem se. ,,Nikdy jsem nechtěla být upír, ani nic jinýho, teď jsem rozdělená na tři třetiny a to ještě ani nevím jak jsem se vůbec stala upírem."

,,Jo, to je zvláštní. Ty celá jsi hodně zvláštní. Víš já jsem v podstatě třetí nejstarší upír na světě, ale za svůj život jsem ještě nic tobě podobného neviděl. Teda až na Alexu." Zasmál se.

,,Vy jste znal Alexu? Máma mi o ní furt vyprávěla. Říkala že je to snad nějakýmůj nejstarší předek a že dokázala hodně věcí. Někdy i prý oživila mrtvé."

,,No jistě!" Vykřikl Jonathan. ,,Alexa byla tvoje příbuzná a taky vím že to byla čarodějka. Je možný že tě nějak ochránila a proto jsi se změnila v upíra."

,,To nedává smysl." Nakrčila jsem čelo.

Jonathan začal zběsile hledat nějakou knihu a když jí našel rychle listoval až do půlky knihy. ,,Tady to je. Čarodějové ochraňovali svoje potomky mocným kouzlem, který jim dával život na víc. Když jse zabilo nějaké stvoření staly se tím co je zabilo." Nechápala sjem co to znamená. ,,To znamená že kdyby tě zabil vlkodlak, staneš se vlkodlakem, kdyby tě zabil člověk zůstaneš člověkem a kdyby tě zabil upír, byla by jsi upírem." Vykulil oči a koukal na mě.

,,Fajn, dejme tomu že to chápu. Ale proč by babička ochraňovala zrovna mě?"

,,Potomci na které byla tato ochrana seslána byly většinou viděny stovky let dopředu jako velmi důležité osoby pro všechny nadpřirozené bytosti. Dokázali úplně změnit budoucnost."

,,Takže jsem něco jako vyvolená?" Chtělo se mi smát. ,,A co to má co spojenýho s tim tetováním na Markusovo ruce? A s tím že spolu cítíme bolest?"

,,Jsi rozhodně velice důležitá pro nás všechny." Zavřel knihu. ,,Markus dal velice důležitý slib tvojí prapraprapraprababičce a nesplnil ho. Proto byl potrestaný."

,,Jo ten Kruton nebo co to je. To vím. Takže když upír něco slíbí tak to musí dodržet?" Nechápala jsem znovu.

,,Ne, když někdo něco slíbí čarodějce a ještě tak mocné jako byla tvoje..." Odmlčel se. Nechtěl říkat stokrát to PRA. Usmála jsem se. ,,Jako byla tvoje babička, je to veliký risk. Většina čarodějek bere sliby na Krutonovo znamení."

,,A kdo byl ten Kruton?"

,,Byl to mocný čaroděj, který se domluvil s lidmi že ho nebudou otravovat a nebudou se ho snažit zabít. Stejně tak se domluvil i se všemy bytostmi na zemi. Od každého si zvolil zástupce který nahlas řekl že slibuje. Nakonec se zbouřili a chtěli ho zabít. On je varoval, asi tisíckrát, ale oni proti němu šli se zbraněmi dál a dál. Nakonec ho zabili a když naposledy vydechl, objevilo se tohle znamení všem zástupcům, které si zvolil. Nakonec zjistili že když budou jeho tělu co nejblíže, nebudou tak trpět. Ovšem to ttělo bylo stovky mil pod mořem kam ho společně hodili, ještě než to zjistili. Pak umřeli, do jednoho!"

,,Páni, to je krutý!" Svraštila jsem obočí. On se zasmál. A pak až mi došlo proč se tak Kruton jmenuje. ,,A zmizí to někdy?"

,,Tak to nevim. Možná že s ním budeš muset být pořád, možná budou stačit dva měsíce, možná dva dny. Nevím." Vzal si knihu, kterou četl když jsem přišla a začal znovu číst.

Rychle jsem se zvedla a vyběhla schody. Když jsem otevřela dveře od pokoje, uviděla jsem Markuse a nebyl sám. Právě tam šoupal svýho ptáka do nějaký upírský děvky, který křičela jako o život.

,,No to snad ne!" Křikla jsem na ně.

Na obrázku