Vale This Is Where It Ends [POZASTAVENO]

~1~

'Crrr! Crrr!'
  Budí mě otravný zvuk budíku. Naštěstí jdu dnes poslední den do školy. Zítra se stěhujeme za mamčiným přítelem, v životě jsem ho neviděla a teď se k němu mám stěhovat...

Vstala jsem a přešla ke skříni. Vzala jsem si čisté oblečení a šla do koupelny. Převlékla jsem se a trošku se upravila. Protože mé vlasy vypadají jak ptačí hnízdo.

Vzala jsem si batoh a šla dolů. Udělala jsem si čaj a rohlík s máslem. Sedla jsem si ke stolu a začala snídat.

,,Dobré ráno. Jak dneska půjdeš do školy?" Usmála se mamka. ,,Dobré ráno. Asi pěšky. Akorát odpoledne pro mě přijedeš?" Řekla jsem a kousla do rohlíku.

,,Dobře. V kolik končíš?" ,,Ve dvě." ,,Jo tak budu čekat." ,,Díky," dopila jsem čaj. Dojedla jsem rohlík, rozloučila se s mamkou, šla se obléct a obout.

Vyšla jsem do školy. Do sluchátek jsem si pustila písničky, tak cesta rychle uteče. I když to mám patnáct minut.

Přišla jsem do školy a šla ke skříňkám. ,,Ahoj," přišla ke mě Lucka. ,,Ahoj," řekla jsem smutně.

,,Už zítra jedete, že?" Zeptala se a já zabouchla a zamkla skříňku. ,,Bohužel už zítra no," povzdychla jsem si.

,,Jdeme do třídy?" Zeptala jsem se a Lucka kývla. Přišly jsme do třídy a sedly si do poslední lavice.

Začala hodina a za chvíli přišel náš učitel, kterému to trvá vždy tři hodiny než se doprdelí k nám do třídy.

-----------------------------------------------------------

Vyšla jsem ze školy a rozloučila se tak nějak se všemi. Na parkovišti už čekala mamka.

,,Ahoj," nasedla jsem do auta. ,,Ahoj, tak co?" Nastartovala auto a pomalu vyrazila. ,,Jo dobrý. Akorát to loučení," řekla jsem smutně. ,,Neboj. Budeš moct za Luc jezdit," usmála se mamka.

,,Já vím, ale stejně. Teď je začátek školního roku a jak znám její rodiče, moc často jí to dovolovat nebudou," řekla jsem a ona kývla hlavou.

,,Těšíš se na zítra? Doufám, že se ti budou kluci líbit," usmála se mamka. ,,No tak jako těším. Ale furt je to takový divný, když jsem je ani jednou neviděla," řekla jsem s úsměvem.

Přijely jsme domů a šly balit zbytek věcí, co tu máme. Sedla jsem si ke skříni a začala pomalu skládat své oblečení.

Nechala jsem si jen oblečení, co si vezmu zítra na sebe a pyžamo. Vzala jsem krabice a skládala do nich knihy a takovéhle podobné věci.

,,Pomůžeš mi uvařit?!" Ozvala se mamka ze zdola. ,,Jasný!" Vstala jsem a běžela za ní.

Pomohla jsem jí udělat něco k jídlu. Takže jsme udělali řízky a kaši. Mamka toho udělala hodně, prý ten zbytek necháme na zítra a uděláme v našem novém domově.

Na jednu stranu se netěším. Mamka říkala, že dva z nich sice přítelkyně mají, ale ty nebydlí s nimi. Takže tam s mamkou budeme dvě ženy...

Najedly jsme se a pak se zase daly do balení věcí. Pustila jsem si k tomu nějaký film, co mám stažený na notebooku a koukala při tom na ten film.

Hned to jde lépe. ,,Tak jak to jde?" Přišla mamka. ,,Celkem to ujde. Jen ještě tyhle věci a potom ještě koupelna," řekla jsem a dala poslední kousek svého oblečení do tašky.

,,Chceš pomoct?" Zeptala se. ,,Ty to už máš hotový?" Zeptala jsem se. ,,Ještě ne," uchechtla se. ,,Tak jdi dělat svoje. Já nepotřebuju pomoct," zvedla jsem se.

Ona kývla a odešla z pokoje. Vzala jsem krabici a šla do koupelny. Začala jsem tam pomalu skládat všechny věci co mám v koupelně.

Takže všechny šampóny, mýdla atd... Na řadu přišli líčidla. Jop takže půlka půjde do prdele. Já se vůbec nemaluju, takže mami! Máš nový věci.

Vybrala jsem si jen ty, co fakt používám. Takže tak čtyři věci dohromady a zbytek jsem odnesla mamce.

,,To nechceš?" Zeptala se mě. ,,Víš, že já a make-up nejde dohromady. Já si vzala jen pár věcí. Zbytek si vem ty," řekla jsem a odešla zpět do svého pokoje.

Nakládala jsem do krabice poslední věci z koupelny a začala to všechno nosit dolů.

Je to opravdu hodně hodně krabic a některé jsou hodně těžké. Takže jsem některé táhla a málem je vysypala.

,,Nechceš pomoct?" Uchechtla se mamka. ,,Ne v poho. Už tam mám jen pět a ty jsou lehké," usmála jsem se a odběhla do pokoje.

Vzala jsem další a šla opět dolů. Tento proces jsem zopakovala ještě čtyřikrát.

,,Konečně hotovo!" Zakřičela jsem se smíchem. ,,Taky si říkám!" Zasmála se mamka.

Zabalily jsme ještě nějaké věci, co máme dole v kuchyni atd... Opět jsme to odnesly do předsíně. A teď už je všechno hotovo.

-----------------------------------------------------------

Už je večer. Obě dvě s mamkou jsme už unavené. Ona chce jít spát velmi brzo- nemůže se na zítra dočkat. Za tož já chci jít spát velmi pozdě. Protože cesta do našeho nového domova má asi čtyři hodiny a já jí chci prospat.

Šly jsme si lehnout. Převlékla jsem se a to oblečení, co jsem měla na sobě, jsem ještě rychle odnesla dolů do jedné z krabic.

Přišla jsem do pokoje. Lehla si a pustila si filmy. Usla jsem asi v pět  ráno. Zítra vyrážíme asi v deset. Takže to vůbec nevadí... Snad.

Ahoj! Takže tedy jsem se rozhodla už tu první kapitolu vydat! Doufám, že se líbila (i když to je teprve začátek, kde se neděje nic úžasného, jen samé srajdy)

Doufám, že nevadí, že to je napsané takto v těch odstavcích. No chtěla jsem zkusit něco jiného 😊💜

Budu ráda za každý komentář a vote 💜 za každou kritiku taky, aspoň vím, co udělat jinak 💜

Shadow💜