Máma mi řekla, ať se jdu domů vyspat. Ležel jsem sice v posteli, ale usnout jsem nedokázal. Jak bych mohl, když byla má milovaná a jediná sestřička připojená k několika hadičkám a spala tak hluboce, že to vypadalo, jako by se už nikdy probrat neměla. Byly asi tři hodiny ráno, kdy jsem se rozhodl mé marné pokusy o spánek vzdát a vyrazil do kuchyně. Sedl jsem si ke stolu a vzal do ruky telefon. Kontroloval jsem ho každých pět minut, kdyby náhodou přišla nějaká zpráva o stavu mého sourozence. Nic jsem však nenašel. Na místě, kde obvykle sedávala, byl položený hrneček s nedopitým čajem. Ještě předevčírem jsem jí ho dělal. Nám.
Uchopil jsem kus keramiky do rukou a prohlížel si motiv hrníčku. Byl to její první obrázek, který kdy nakreslila. Sluníčko a včela, která nevypadala jako včela. Ale já věděl, že to včela je, protože mi to prozradila.
Obličej jsem schoval do svých dlaní v naději, že se schovám před realitou. Bylo to k ničemu.
YOU ARE READING
cup of tea // cz ✔️
Short Story"Would you like a cup of tea?" I asked, but nobody answered -cz shortstory- 5.th book from Blue series
