2

750 66 2
                                    

"Jak bylo ve škole, příšerko?" Zeptal jsem se a polechtal ji na břiše. Neměla to ráda, protože byla nehorázně lechtivá, ale její smích byl ten nejsladší zvuk na světě. Zlepšil mi den o 100%.

"Představ si, že mi uprostřed matematiky začala téct krev z nosu. Nikdy předtím se mi to nestalo. Vypadala jsem potom jako po rvačce a kluci se mě báli"

"A je ti dobře? Nebolí tě hlava, nebo něco?" Zeptal jsem se starostlivě, protože u ní opravdu nebylo normální, aby se jí jen tak roztekla krev z nosu. Vlastně celá naše rodina na to nikdy netrpěla.

"Jsem trochu unavená. Zítra mám zápas v softballu, přijdeš? Máma jde s tátou na nějakou poradu, takže nemůžou a každý tam bude někoho mít"

"Jistě, že přijdu. Budu ti fandit tak moc, že se za mě budeš stydět" Zasmál jsem se a zmáčkl její drobný nos.

"Nikdy se za tebe nebudu stydět. Jsi můj velký bráška" Pousmála se nevinně a odešla do svého pokojíčku. Neuvědomovala si, jak hřejivý pocit to ve mne vyvolalo a co to pro mě znamenalo.

cup of tea // cz ✔️Dove le storie prendono vita. Scoprilo ora