Mise Valentýn

Lekce špehování v parku

,,Adriene!!"
,,Probudila jsi mě!"
,,Zvedl jsi telefon takže předpokládám, že můj řev za to nemůže."
,,Stejně mě vzbudilo to vyzvánění, jsem v právu a když dovolíš, je teprve deset."
Už jsem se chystal to položit, ale skočila mi do řeči. Před pár dny bych ani nevěděl, že dokáže řvát tak nahlas, vždycky byla taková tichá.
,,Nemůžeš jít spát! Teď se to nehodí! Alya mi právě volala, že ji Nino pozval do cukrárny a teď jdou směrem do parku!"
,,Cože to ten debil udělal?!"
Nemohl jsem tomu uvěřit, tak skvělá zpráva.
,,Sakra Mari, ty víš jak mě probudit. Za patnáct minut jsem u tebe a jdem sledovat! Tohle musím vidět!"
,,Tak proč ti asi volám Adriene."
Řekla sarkasticky a zavěsila.
Vyhrabal jsem se z postele rychlostí blesku. Oblékl jsem si první rifle, které jsem našel a u toho si čistil zuby. Vzal tričko, navlékl boty a vyhrabal svetr ze skříně a s croissantem v puse běžel k Mari.

,,Jsem tady!"
,,Vidím."
,,Tak jaký je plán? Nemůžeme jen přece jít náhodou kolem parku a potkat je, nebo můžeme?"
Dříve než jsem to vypustil z pusy, už vrtěla hlavou v jasném nesouhlasu.
,,Adriene, mluvíš s nejlepším stalkerem ve svém oboru. Už jsem vymyslela dokonalý plán."
Usmála se jako by mě chtěla sníst, ale na tyhle její pohledy se dalo zvyknout rychle.
,,Budeme potřebovat dalekohledy, deku, noviny a spoustu jídla, nemyslím si, že taková procházka v parku je na deset minut. Vsadím se, že si sednou na lavičku, budou pozorovat lidi okolo, povídat si a BUM! První pusa na scéně!"
Tleskla mi před očima až jsem cukl.

,,Na co deku? A noviny? Dalekohled a jídlo chápu."
,,Tys nikdy lidi nestalkoval že?"
Zavrtěl jsem hlavou, nikdy jsem neměl koho stalkovat. Holky spíš sledovaly mě a většinou to bylo hodně nepříjemné co se těch pohledů týkalo.

,,No, já tedy ano, neptej se koho, bylo jich víc. Deku máme na sezení na zemi za keřem či na stromě. Z vlastní zkušenosti vím, že ze stromů je nedaleko lepší výhled, ale záleží na poloze sledovaného objektu. Noviny jsou na sledování lidí z lavečky, ale je to Alya a ta občas sleduje se mnou takže ví tenhle trik, ale ten se stromem je moje specialita a musím dodat, že tajná. Takže pssst. Dalekohled máme kdyby byla ti dva moc daleko a jídlo máme pro sebe, protože jak jsem řekla, nebude to procházka na deset minut."
Celou dobu co mluvila o svém hobby jako maniak mi v hlavě šrotovalo. Přál jsem si vědět koho špehovala, ale bál jsem se zeptat, z jejího klidu a zapálení pro věc šel mráz po zádech a tak jsem se jen otřel a poslouchal dál.
,,Wow, musím uznat, že jsi pravdu dobrá podle toho co říkáš. Hádám, že tě nikdo neobjevil, nikdy."
,,Ne, většinou sleduju z domu. V pokoji mám trasy, kterými chodí, kam chodí, v kolik a kde má kroužky, kde bydlí a taky fotky. Spousty fotek."
,,To už hraničí s poruchou, nemyslíš?"
,,Pokud mi nevyjde kariéra návrhářky, chci být jednoznačně paparazzi. Dobře placená práce a lehká."
Samolibě se usmála a společně jsme se vydali do parku na číhanou.
,,Pokud bych stalkerství brala jako práci či koníček, platí jedno zlaté pravidlo. Buď ninja. Nikdy neporuš pravidlo, nikdy na tebe nepřijdou."
,,Ehm děkuju."

Byli jsme v parku a Mari hledala místo na základní tábor jak to nazvala. Nakonec vybrala nenápadný strom s hodně větvemi a hned pod ním keř, dokonalé na sledování ze země jak podotknula.
Když jsme byli na pozicích a nestrachovali se z toho, že nás ti dva uvidí dříve než budeme připraveni na svých místech, zjistil jsem, že sledování lidí je vlastně fajn.
Byla to i v celku zábava, seděl jsem na stromě s Mari, jedl křupky a co minutu se kouknul do dalekohledu.

Alya s Ninem si opravdu živě povídali, ale nebylo slyšet o čem. Opravdu se skvěle bavili a já se usmíval.
Alya v ruce nesla růži, zřejmě od Nina a oba vypadali nad míru spokojeně.
Najednou se Marinette dotkla dlaní mého ramena a já málem šokem spadnul ze stromu.
,,Adriene, takhle to nepůjde, půjdu tam nainstalovat odposlouchávací zařízení."
,,Děláš si srandu?! Ty jsi jak agent CIA nebo tak něco. Neříkej, že máš i odposlouchávadlo."
,,Jo, ale jen pro zvláštní účely a je to vlastně malá vysílačka."
Ukázala mi malý předmět velikosti knoflíku.
,,Bude to riskantní, ale risk je zisk a já toužím vědět o čem se baví."
,,Mari nemyslíš, že je to trochu moc? Už tak je sledujeme, měli by mít nějaké soukromí."
,,Máš pravdu, na to jsem nepomyslela."
Zatvářila se trochu provinile, ale hned se ujmula dalekohledu a sledovala dál.

,,Ani nevíš jak moc mě to s tebou baví Mari."
,,Mě taky Adriene, sice nám už došlo skoro všechno jidlo, ale to nevadí. Jsem tu s tebou ráda."
,,Blíží se sem! Co budeme dělat?! Najdou nás!"
,,Klid, nezapomeň buď ninja a soustřeď se. Teď slezeme dolů do křoví a hodíme si přes záda tu zelenou deku."
,,Jsi chytrá a rafinovaná."
,,Díky."
Slezli jsme dolů a já s kamenem v žaludku a zatajeným dechem sledoval jak ti dva prošli kolem. Možná už byli na odchodu, protože se zvedli z lavečky a mířili k východu.
,,A to nebude nic jako?! Jestli vy dva něco neuděláte, udělám to za vás!"
Šeptala si pro sebe a já zadržoval smích.
Drželi se za ruce a vypadalo to že nic, ale pak to přišlo. Odehrálo se to tak rychle, ale byl jsem rád jak za sebe tak za Nina, podařilo se nám to společně s Mari.
Nino chytnul Alyu kolem pasu a naklonil se k ní a vtisknul jí dlouhý polibek.
Marinette zalapala po dechu a já úžasně hleděl na ty dva. Pak jsem sundal dalekohled z očí a kouknul se na Mari. Až teď jsem si uvědomil, že celou dobu kdy jsem cítil napětí jsem tisknul její ruku a ona moji.
,,Adriene nám se to podařilo!"
Než jsem něco stihl udělat, skončil jsem v jejím dlouhém objetí.
,,Já jsem tak ráda za ně!"
Odtrhl  jsem se a usmíval se od ucha k uchu stejně jako Mari.
,,Asi budu řvát radostí Adriene."
Místo odpovědi mě naplnila zvláštní touha a než jsem se nadál, možná z radosti jsem ji políbil. Nebyl to nějak zvláště dlouhý polibek, ale byl tam.

1002 slov lidi a to chce potlesk nebo alespoň pěkný komentář👌😏

Šťastného Valentýna❤😍 ať už jste sami či s kočkou, nezoufejte i kdybyste museli hlídat retardovaného sourozence 😊🤘 právě pro tyto případy píšu.
❤👑💖💟 užijte si Valentýn jak chcete a těšte se na poslední kapitolu 😱💖

Myslela jsem, že jich bude vic, ale nevím o čem bych psala😊😅🤔❤