Ďábelský plán

2.8K 209 19
                                    

Seděla sama v parku, jak snadný cíl. Musel jsem se uklidňovat, abych k ní hned neběžel a ona se nevylekala či, aby si třeba nemyslela, že jsem psychicky narušená osoba.
Místo toho jsem čtyřikrát obešel park a koupil si už po druhé citrónovou zmrzlinu, která neviděla citrón ani z letadla. Musel jsem počkat až všichni odejdou a bude tam sama, jen jsem doufal, že neodejde.

Když jsem už park obcházel po dvanácté, nevydržel jsem to a šel za ní. V klidu si tam s někým psala na telefonu a nevnímala. Pomalu a s usměvem na tváři jsem ji sledoval a šel k ní.
Už mi chybělo jen dvacet metrů, ale pak mě napadlo, co když někoho má? A právě si s ním píše?
Na posledních pár metrech jsem se otočil a šel zpátky, neměl jsem odvahu a už nyní si nadával do hlupáků. Byl jsem srab, dokázal jsem spoustu věcí, ale jakmile jsem měl oslovit Alyu, byl tu jistý problém. A tak jsem radši potichu trpěl.

Adrien

Všechno jsem to viděl, sledoval jsem Nina už dost dlouho na to, abych věděl, že má strach z odmítnutí. Nevím co mu do hlavy skočilo tentokrát, ale opět se otočil a zmizel. Fandil jsem mu a bylo mi nanic z toho, že je to tak skvělý kluk a má problém říct ahoj někomu, kdo se mu líbí.
Za tím keřem jsem strávil dobré tři hodiny a bolely mě nohy jak čert. Vstal jsem a rozhodl se jednat. Jsem Ninův nejlepší kamarád a Alya se baví nejvíce s Marinette, to se dá zařídit snadno. Už teď jsem si mnul ruce nad skvělým výsledkem této mise.
Zamířil jsem tedy k vyhlášené pekárně Dupain- Chengových.

,,Dobrý den, je tu Marinette? Potřeboval bych s ní něco vyřešit."
,,Samozřejmě, běž do po schodech a najdeš ji, sleduje televizi." Ukázal její táta směrem za sebe na nenápadné dveře. Vydal jsem se tedy po schodech nahoru a potichu otevřel dveře do jejich bytu. Měli to tu velmi útulné a možná bych i řekl, že hezčí než chladné prostředí naší vily.
Spatřil jsem dva culíky na gauči a zamířil tím směrem. Samozřejmě mě nenapadl lepší způsob upoutání pozornosti než jí přikrýt oči.
Lekla se a nadskočila a dala si ruce na moje dlaně.
,,Alyo?"
Mlčel jsem a snažil se nesmát.
,,Mami?"
,,Zkus to ještě."
Řekl jsem a najednou bylo ticho. Slyšel jsem jak se jí zrychlil dech a položila si ruce zpátky na pohovku.
,,Adrien?"
Sundal jsem ruce z jejích očí a ona se otočila, ten pohled nikdy nezapomenu, takové překvapení a šok jsem nikdy neviděl.
,,Co- tad-y děláš?"
,,Přišel jsem se tě zeptat jestli mi nepomůžeš."
Usmál jsem se na ni a přisedl si k ní na pohovku.
,,Ráda ti pomůžu, stačí říct s čím."
Jak jsem jí to měl asi vysvětlit? Už v hlavě to znělo zvláštně, natož abych to vypustil z úst.
,,Jde o to, že Ninovi se hodně líbí Alya, se kterou jste nejlepší kamarádky, ale neví jestli on jí. K tomu všemu se ji bojí oslovit, a tak radši zůstává zticha. No a mě nenapadlo jestli nevíš jak to je s Alyou, že bychom jim projevili společně laskavost. Co říkáš?"
V jejím obličeji bylo vidět nadšení.
,,To jsem nečekala. Alye se líbí Nino už strašně dlouho a pořád o něm mluví, taky si myslí, že ji nemá rád a tak za ním nikdy nepřišla. Nejvíc mě naštvalo, že dnes seděla v parku a sledovala Nina, který chodil kolem a když už to konečně k něčemu vypadalo tak odešel. Chudák Alya tam seděla asi tři hodiny, psala si se mnou a sledovala Nina jak si dvakrát koupil tu hnusnou citrónovou zmrzlinu."
,,To snad ani není možný jak jsou ti dva jsou úplně mimo."
Plácl jsem se do čela a nemohl tomu uvěřit.
,,S tvým skvělým návrhem jednoznačně souhlasím, ti dva musí být spolu stejně jako-" Chtěla dodat my dva, ale mlčela.
,,- beruška s kocourem?"
,,Co?! Kdes na to přišel?"
Pokrčil jsem rameny, ale nevzalo mi to úsměv z tváře.
,,Tak platí Mari."
,,Jistě Adriene, jdu do toho. Kdy začneme? Myslím, že to bude nadlouho, oni jsou v tomhle docela mimo."
Mnul jssem si zátylek a nemohl se vymáčknout, aby to nebyla blbost.
,,No, mám v plánu je dát dohromady do Valentýna."

Vážení a milí čtenáři, dlouho nic nebylo, a tak vám oznamuji, že Valentýnský příběh (,který měl být už 1.2) je zde!!🤘💗
Doufám, že se všichni těšíte asi jak já💖
Ke kapitolám, jako posledně, každý den jedna- dvě kapitolky a délka různá podle nálady💖❤💗 za všechny ohlasy budu děsně ráda a příjemné čtení.🤘😂🌻❤

Snad vám to zpříjemní Valentýn lépe než květiny od imaginárního přítele😈😏😊❤

Mise ValentýnWhere stories live. Discover now