SPIRIT

7.

,,Ano, dnes je sobota, konečně volno." křiknu radostně.

,,Ale nezapomeň na Spirita, i když není škola, o koně se musíte starat každý den, i kdyby jste byli nemocní" řekne Kate přísně.

Myslela jsem si, že v sobotu a v neděli máme volno, ale máme stejné povinnosti jako ve všední dny. Takže vykydat, udělat krmivo a vyhřebelcovat. Fakt bezva, to zabere celé dopoledne, ach jo.

,,Hej Lindo, počkej na mě, jdu s tebou."

,,Tak si pospeš, chci si i zajezdit."

,,Počkej, mi si můžeme vyjet ven?"

,,Jo, tobě to nikdo neřekl?"

,,Jak vidíš, tak ne" zasměju se.

,,A nezapomeň, že nesmíš jet daleko. Nejpozději se musíš otočit u potoka, protože dál je to zakázané.'' poučuje mě Linda jako vždy.

,,Díky za upozornění a užij si vyjížďku" a loučím se s Lindou.

Ha, tak teď už vím, co budu dělat.

,,Tak pojď!" a pobídnu Spirita do kroku.

Jedeme lesní cestou, která je blízko toho místa, kde jsem něco viděla. Čím blíž jsme, tím víc jsem nervózní, ale nemám být z čeho, nejspíš se mi jen něco zdálo.

Když v tom najednou rána, Spirit se splašil a začal utíkat, jak nejrychleji mohl. Emily se drží zuby nehty, aby nespadla, ale Spirit utíká dál a dál. Když míjí značku:,, Vstup zakázán.", tak se stalo, co nikdo nečekal, v dáli je vidět obrys postavy, která má v ruce pušku a míří jejich směrem.

,,Spirite, prosím, zastav! Pokud nezastavíš, tak je po nás."slzy se mi hrnou do očí.

Spirit se otočil, jako kdyby Emily rozuměl. Oddych byl zřetelný.

Stále jsem se dívala na přibližující postavu, strach ze mě opadl, když jsem si všimla, že je to drobná dívka, která se určitě bojí více mě než já ji. Sesedla jsem a šla jsem naproti té dívce se Spiritem v patách.

,,Ahoj, jsem Emily. Nemusíš se mě bát." řekla jsem, tak abych ji nevystrašila.

,,Promiň, že jsem ti zplašila koně, nechtěla jsem. Myslela jsem, že jsi ten únosce koní." omlouvá se.

,,Jaký únosce koní? O nikom jsem neslyšela."

,,To bude tím, že to zatím nikdo nevyšetřoval. Je málo důkazů, říkají."

,,To je mi líto."

,, A co tu děláš tahle daleko od stájí?" ptá se.

,,Když jsme byli včera na vyjížďce, tak jsem něco zahlédla a tak jsem se tam chtěla jet podívat, no a pak to znáš. Ty si vystřelila, Spirit se splašil, ale pak naštěstí zastavil." usměju se.

,,Vážně se moc omlouvám."

,,Naštěstí se nikomu nic nestalo a moc ráda bych ti pomohla, ale bylo by dobré, abys  začala od začátku..."