SPIRIT

1.

,,Emily!'' volá táta, abych už šla do auta. Začíná mi nový život.

,,Už jdu!'' volám nazpátek. A utíkám s věcmi do auta.

Táta už vše naložil a čeká na mě, až si sednu.

,,Ty moje princezno, jsem na tebe moc pyšný'' řekne mi, když nastupuji.

,,Proč si na mě pyšný, když jsi mě tam přihlásil ty" řeknu nevrle.

,,Kdybych nevěděl, jak ti to jde, tak bych tě tam nepřihlásil a připoutej se, nechci dostat pokutu."

,,Nikdo se tě neprosil, aby jsi mě přihlásil, stejně tam nechci, chci být se svýma kamarádkama " otráveně po něm štěknu.

,,Nebudu se s tebou o tom dohadovat, prostě pojedeš a třeba si to tam oblíbíš."

,,To těžko, nějací ušmudlaní koně, no fuj."

,,Už dost, zmlkni! Kdysi si je milovala a pak tvé nafoukáné kamarádky tě přesvědčily, že jsou špatní. A nechci se už o tom bavit." řekne naštvaně táta.

Cestou koukám z okna, poslouchám písničky a píšu holkám, jak je to strašné, že jsem musela odjet.

,,Už jsme tady" řekne radostně táta.

Promnu si oči, vystoupím z auta a vidím velké nádvoří.

,,Můžeme?" zeptá se táta.

,,Ano" špitnu, i když bych se nejraději vrátila zpátky.

,,Tato škola byla otevřena nedávno, kdysi to byl zámek, velmi známý" říká nadšeně táta.

Procházíme nádvořím a táta vše obdivuje, jak jsou tu krásné květiny a jak je to tu uklizené, no prostě je úplně nadšený.

U velké brány stojí paní a všechny vítá. ,,Všichni rodiči můžou jít, my si vaše děti už převezmeme." říká velmi nahlas.

,,Tak se tu měj hezky a někdy se můžeš i ozvat, jak se máš a co děláš." dává mi na rozloučenou pusu táta.

,,Ahoj" a otáčím se čelem k paní.

,,Dobrý den, jmenuji se Nella Smithová, jsem ředitelka této školy. Cokoli se bude dít, tak jděte za mnou. Teď si tady nechte věci a tady slečna Kate vás tu provede."zakončí hovor paní Smithová.

Dav se hrne za Kate, všichni po sobě křičí, je to poměrně nepříjemné.

,,A dost!" ozve se z věže a všichni přestávají mluvit.

Ani jsme nemuseli hádat, kdo to byl, bylo jasné, že to byla ředitelka.

,,Tak tedy začneme, před námi je hlavní budova, kde bude probíhat výuka a odpočinkové aktivity. Po levé straně je jídelna. Vpravo jsou koleje, kam se za chvíli rozdělíte.  To je zatím vše, pak vám ukáži stáje a vše okolo nich. Vidíte támhle tu nástěnku, tak tam jsou napsaná jména vás a pokojů, kde budete tenhle rok bydlet. Za hodinu se sejdeme v hlavní budově a dozvíte se vše potřebné." řekne Kate.

Pomalu jsem došla k nástěnce a začala jsem hledat své jméno. Bingo, řekla jsem si pro sebe, když jsem ho uviděla. 2patro, pokoj číslo 12. Vzala jsem si své věci, vyšla schody a už stojím před pokojem číslo 12.  Otevřela jsem dveře a už na posteli sedí drobná dívka.

,,Ahoj, jsem Linda, nevadí, že jsem si vzala tuhle postel?" zeptala se má nová spolubydlící.

,,Ahoj, ne nevadí. Kde je koupelna?" řekla jsem poměrně vyděšeně.

,,Koupelna je na konci chodby."

,,Cože?! Ona není na pokoji?" leknu se.

,,Není, tos nevěděla? Jinak jsem přeslechla tvé jméno." usměje se na mě.

,,Emily"

,,Pěkné jméno. Taky tady nemáš koně? Já vím, hrůza." rozpovídala se Linda

,,Ani mi to nevadí..."