Celý den ležím.
V žaludku mám kámen.
Balvan.
L.
Neukázal se ani po týdnu.
"Brácho. Je tu nějaká paní."
"Řekni jí,že máma není doma. Ať přijde jindy."
"Ale ona chce mluvit s tebou."
"Ugh,dobře."
Kámen v žaludku se pohne ,když se zvednu z postele a seběhnu schody.
"Dobrý den. Co potřebujete?"
"Dobrý den,Olivere. Jsem tu kvůli vašemu spolužákovi. "
"To asi nemůžu pomoci. O nikom nic nevím."
"Lukas se už týden pohřešuje. Potřebujeme veškeré informace."
"Nic nevím. Nashledanou."
Vím.
Že ho miluju.
Že jsme seděli na lavičce.
V dešti.
A naše rty se spojily.
