"Olivere."
"Lucasi."
"Co tady děláš? V dešti. Musí ti být zima."
Choval jsi se tak mile. Starostlivě.
"Nevidíš? Sedím. "
A brečím. Ale slzy se míchaly s kapkami deště. Nešlo to poznat. Možná kdyby jsi viděl mé rudé oči.
"To vidím. Nechceš domů? Doprovodím tě."
"Ne. Budu tady. "
Udělal jsem chybu. Měl jsem jít s tebou. Možná by se vše stalo jinak.
"Jak chceš."
Odešel jsi. Nechal mě sedět samotného na lavičce v parku.
"Jak chci."
Hi lass,
Nejspíš jste čekali trochu jinou formu psaní . Já bych ale ráda vyzkoušela toto. Takže snad se nějak zorientujete.
Peace.
G.M.
