April Joke (CZ)

4. Kapitola

Ash

Co se to kurva děje?! ptám se sám sebe. Andy si sem nakráčí po boku s Alishou a řekne, že jsou zasnoubený?!

,,Ehm, těší mě,"křečovitě se usměju, takže se spíš šklebím, ale kdo by taky ne.

,,A-ahoj," odpoví nervně. Ona nemá ponětí, že se s Andym známe! Tím spíš, že jsme nejlepší kámoši kolik let...

Kluci ji taky pozdraví a všichni se pak posadíme. Snažim se na ní nedívat, ale to jde těžko, když spolu chodíme přes dva měsíce.

Tohle dopoledne bude ještě složitý...

Jake

Tady něco hodně není v pořádku. Alisha s Ashem na sebe na střídačku koukají, ale oční kontakt nulovej.

Takhle to probíhá už asi hodinu a půl.

Najednou, v půlce debaty o filmech, se Ashley zvedne.

,,Kam to valíš?" zeptá se ho Jinxx.

,,Vzpomněl jsem si, že musím ještě něco zařídit," lže jako když tiskne. Nikdo se mu ale nesnaží zabránit v odchodu.

,,Tak se měj a bacha na žertíky," rozloučil jsem se s ním.

,,Jo, ty taky, čau lidi!" Ash vystřelí z pokoje a za chváli slyším prásknutí dveří.

Chvíli je ticho a pak se ozve Alisha.

,,No, já musím taky jít, slíbila jsem mamce, že jí dneska s něčím pomůžu. Ráda jsem vás všechny poznala," usměje se a rychle se začne obouvat.

,,Nemůžeš ještě zůstat?" ptá se na chodbě Andy.

,,Promiň, nejde to, vážně musím jít." Andy jenom přikývne a ona se na něj omluvně usměje. Pak klapnou dveře a nastává to trapné ticho na nevyřčené otázky.

Alisha

Hned jak jsem venku z domu, rozhlídnu se a hledám Ashe. Tohle jsem neplánovala a netušila, musím se mu omluvit!

Vidím, jak jde po druhé straně ulice a kope před sebou malý kamínek.

,,Ashi!" křiknu na něh a doufám, že se otočí. Ale nic se nestane... Opatrně ale rychle přeběhnu na druhou stranu ulice a chytnu ho za rameno.

,,Ashi, není to tak, jak si myslíš!" začnu, ale on mě přeruší než stihnu pokračovat.

,,Že to není tak, jak si myslím? Sám Andy to řekl, jste zasnoubení, gratuluju, ale stejně se na něco zeptám. To pro tebe ty dva měsíce nic neznamenají, že mě podvádíš a dokonce se s ním zasnoubíš?" V jeho očích i hlase je tak znatelná bolest, že si připadám ještě hůř.

,,Ashi..." začnu, ale zadržované vzlyky mi zabrání pokračovat.

,,Dobře, já ti nebudu bránit," sklopí hlavu a povzdechne si. ,,No, tak už si asi nemáme, co říct, sbohem, Alisho."

Bezmocně se koukám, jak se otáčí a odchází ode mě. Řekl sbohem, to znamená konec...

Konec kvůli zasranýmu aprílu!

Líbí? Vote a koment potěší! :) Tuhle kapitolku jsem taky psala já, takže případný připomínky - jen do mě! :) Mimochodem slavíme 69 reads! (muhahahah 3:D ) ehm, takže doufám, že budete číst dál :) Sammi ;)