Daddy Issues [hs]

12. kapitola

První den ve Skotku a počasí venku vypadalo, jako by se pro mně spiklo. Slunce bylo zalezlé za mraky, vypadalo to, že bude každou chvíli pršet a ke všemu foukal studený vítr. Bylo to typické únorové počasí. Milovala jsem, když bylo takhle a já jsem mohla v klidu ležet a číst si, ale zrovna dnes jsem si přála, aby byl jeden z těch dní, kdy je aspoň přijatelně a nemáte pocit, že se brzy proměníte v louži nebo vás odfoukne. Ale moje přání nebylo vyslyšeno.

Přitáhla jsem si šedý kabát co nejblíže k tělu a pohlédla na majestátní budovu před námi. Edinburghský hrad. Dalo mi práci, abych Harryho přemluvila k výletu i sem, protože stále opakoval, že je víkend a že tam bude moc lidí. Nakonec se mi to ale povedlo a my byli tady. Musím říct, že s tím davem lidí měl pravdu, ale to jsme rozhodně neměla v plánu mu říkat.

,,Skutečná data o prvním hradu na téhle skále se nikdy nedochovala. Věděla si, že byl dějištěm několika historických událostí jako třeba v období válek o skotskou nezávislost ve čtrnáctém století nebo během jakobitského povstání v roce 1745? Dokonce se v sedmnáctém století stal vojenskou základnou. Považuje se za dominantu hlavního města," vyprávěl mi historii, zatímco jsme kráčeli velkou bránou a já s údivem sledovala všechno kolem sebe.

,,Jak tohle všechno víš? Vsadím se, že v kapse máš telefon s wikipedií," utahovala jsem si z něj, když jsme procházeli k horní části hradu.

,,Nepodceňuj mě," mrkl na mě. ,,Víš, že z Edinburghu pochází taky Tony Blair nebo nejznámější skotský spisovatel Walter Scott? Dokonce ve zdejších kavárnách napsala J. K. Rowlingová Harryho Pottera," vyprávěl dál. Při slově Rowlingová jsem se zastavila a podívala se šokovaně na Harryho, který se nad mým výrazem neuvěřitelně bavil. ,,Je mi jasné, kam půjdeme později," uchechtl se.

,,Děláš jako bych byla nějaký magor do Harryho Pottera," protočila jsem očima.

,,Prosím tě, kdykoliv někde slyšíš spojení Harry Potter nebo J. K. Rowlingová rozsvítíš se jako vánoční stromeček," zasmál se, načež jsem ho bouchla do hrudi. ,,Ale notak," se smíchem si mě přitáhl k sobě a přehodil ruku přes moje rameno, ,,vzal jsem tě na hrad a ty mě mlátíš? Nechceš ten vděk projevit třeba trochu jinak?" podíval se na mě. Věděla jsem, kam tím míří, ale nebyla jsem si jistá, jestli to chci udělat.

Kolem nás procházela spousta lidí, kterým bylo určitě ukradené, že bych Harryho políbila, stejně jsem se cítila nervózní. Všechno tohle mezi námi se stávalo za zdi jeho domu, nikdy ne venku před lidmi. Poraženě jsem sklonila hlavu, cítila jsem se vůči němu hloupě.

,,Nech to být," ozval se, načež jsem zvedla hlavu a podívala se mu do očí. ,,Víš, že tě nechci do ničeho nutit, Darcy," usmál se, načež jsem se přitiskla k němu a pevně ho objala. Byla jsem tak neuvěřitelně šťastná, teď a tady, po dlouhé době.

Ruku v ruce jsme s Harrym vyrazili vstříc hradu. Nemohla jsem se přestat rozhlížet, všechno kolem bylo tak strašně pěkné. Nedivila jsem se, že ten hrad byl dominantou města, něco tak dechberoucího jsem neviděla už dlouho. S Harrym jsme skočili koupit lístky a mapu celého hradu. Bylo nám jasné, že projít celý hrad by zabralo moc času, proto jsme vybrali jen nejdůležitější části, které jsme rozhodně chtěli vidět.

Mezi první patřila kaple Sv. Margaret, ve které mi dal Harry další lekci z dějepisu a já se nestačila divit. Kde byl tenhle chytrý Harry, když jsem dělala projekt na dějepis?

Po prohlídce kaple jsme prošli Crown Square až k Royal Palace, kde byly vystavené korunovační klenoty. Se zaujatým výrazem jsem procházela kolem vytrín a nestačila se divit. Vždycky jsem měla ráda historii a návštěvy hradů a zámků jsem přímo milovala.