Daddy Issues [hs]

6. kapitola

Slunce proniklo skrze závěsy do mého pokoje. Nepříjemně jsem s sebou zavrtěla, když mi došlo, že Harry spí vedle mě a málem jsem ho shodila z postele. Místo toho jsem se radši nenápadně vymotala z postele, sebrala oblečení a zmizela v koupelně, abych si dala pořádnou ranní sprchu.

Studené kapičky vody byly přesně to, co jsem potřebovala, abych se probudila. Sotva jsem se stihla zamotat do ručníku, otevřely se dveře. Možná bych se měla začít zamykat. Harry se na mě unaveně usmál a přešel k umyvadlu, aby si vyčistil zuby.

,,Nevypadáš moc vyspale," zasmála jsem se.

,,Moc jsem toho taky nenapsal," zívl si a vymáčkl pastu na kartáček. Hrklo ve mě.. co když to cítil?

,,Špatné sny?" zeptala jsem se.

,,Spíš až moc živé," odpověděl. Tak dobře, klid. Ještě to přeci neznamená nic vážného ne? Přeci nemusí nutně mluvit o tom polibku, no ne? ,,Stalo se ti někdy, že si měla pocit, jako by ten sen byl reálný? Jako by si to prostě cítila?" otočil se na mě a zeptal se mě s plnou pusou pasty.

,,Možná párkrát," plácla jsem. ,,O čem byl ten sen?" zajímala jsem se. Jen mávl rukou a otočil se zpátky k zrcadlu.

,,Co budeš dneska děla-" Než to stihl doříct, vystřelila jsem jako raketa z pokoje a hlasitě za sebou práskla dveřmi. Slyšela jsem Harryho křik, proto jsem radši zamkla dveře.

Bylo to v háji. Proč prostě aspoň jednou nemůžu poslechnout svoji střeštěnou hlavu? Kdybych šla v klidu spát, nepřemýšlela bych nad tolika věcmi a už vůbec bych Harolda nepolíbila!

Stálo to za to.

To sice ano, ale stejně. Bylo to riskantní.

Ale stejně bys to chtěla udělat znovu.

Možná.

A tentokrát udělat něco víc. Mnohem víc než jen polibek.

To není pravda!

Ale ano.

,,A dost! Nebudu se tu jako retard hádat s vlastní hlavou!" zařvala jsem sama na sebe přes celý pokoj. Podívala jsem se do okna a uviděla staršího pána vedle na zahradě jak na mě divně cizí. Ani jsem se mu nedivila. Stála jsem v pokoji v ručníku a řvala sama na sebe. Definitivně mi přeskočilo.

🌙

Teprve v sedm večer, kdy se začal pomalu ozývat můj žaludek jsem konečně vylezla z pokoje. Celý den jsem byla zavřená uvnitř, Harry se tu párkrát stavil, aby se zeptal jestli se něco neděje a jestli nemám hlad. Plácla jsem první výmluvu co mě napadla, například jako to, že zítra píšeme velkou písemní práci z matiky a já se potřebuju naučit, abych prošla aspoň za tři.

Harry seděl už nějakou tu hodinku u sebe v pracovně a něco horlivě ťukal do notebooku. Můj strategický plán byl, že proklouzlnu do lednice, seberu první co mi příjde pod ruku a uteču nahoru do pokoje. Na mou smůlu, se však Harry vrátil do kuchyně dřív než jsem plánovala. Takže útěk byl marný.

,,V troubě jsou lasagne, jestli chceš," promluvil ke mě a opřel se o kuchyňskou linku.

,,To je dobrý. Vezmu si jen něco malýho," špitla jsem a vytáhla z lednice jogurt. Vzala jsem si z šuplíku lžičku a otočila se s umýslem projít kolem něj zpět nahoru. ,,Musím se učit na tu písem-" Schmatl mě za ruku a přitáhl zpátky. ,,Co-"