Éra Tří Klanů

°Vůdcovo Tajemstvý°

V hlubokém lese u Mechového Klanu bylo slišet foukání větru a praskání větviček jak se plíživé tlapky potichu pohybovali lesem, Sokolí Hvězda se ladně pohybovala mezi stromy pak se náhle zastavila a sedla na kámen u malého jezírka. "Jaká krásná noc že?" Sokolí se dívala na oblohu.

"Hvězdný Klan nám přeje.." Odpověděl hlas ze tmy kde se právě vynořil docela malí kocour z Písečného Klanu, "Ráda tě zase vidím Rychlí Měsíci" Sokolka zavrněla a přešla k němu a olízla mu nos "Myslíš že se klan nikdy nedozví o našem scházení?" Oba dva na chvíli ztichli " I kdyby se to stalo nemohli by moc co dělat.." Rychlí si povzdychl a nastražil uši "Podívej něco ti ukážu" Seskočil z kamenů do listí a náhle se okolí rozjasnilo tisíci světílky "To jsou..hvězdy?" Sokolka se dívala s otevřenou tlamičkou. Rychlí se zasmál hlubokým hlasem "Skoro má drahá, jsou to ohnivý brouci, divím se že sis jich nikdy nevšimla!" Delši dobu si spolu povídaly dokud se Sokolka nezvedla a zavrněla " Budu už muset..brzo bude vyslána noční hlídka není potřeba aby se něco stalo mě a tvým koťatům" Rychlí kívl "Bude těžké udržet koťata tajemstvím.." Naposledy se přitulily a pak se oba dva vydali jinou cestou.

Když Sokolka dorazila do tábora všude bylo ticho jen oddechování členů klanu, vydět bylo lehké když na vás svítí stovky zářivě mordých kamenů, Sokolka se procházela na druhou stranu tábora, náhle něco zašustilo a ve vchodu do jeskyně léčitelky se oběvila hlava "Sokolko? Co děláš venku? Ugh..to je jedno pojď dovnitř" Mladá kočka mňoukla. Sokolka ji následovala do jeskyně která voněla ostře po nerozneznatelných vůních bylin "Pěkně ti to tu voní Mechovinko" Zaškárdlila Sokolka, Mechovinka však její radost neopětovala "Zase si byla s nim že? S Rychlím Měsícem! A nelži mi smrďíš jako písek" Prskla na ni.

"No dobře a co je na tom?! S těmi koťaty už stejně nic nenaděl-" Sokolka se zastavila když si uvědomila co právě řekla její sestře "KOŤATA?!" Zařvala na ni Mechovinka "Ty ses zbláznila! Věž mi že Hvězdný Klan a ostatní budou zuřit!" Mechovika začala chodit po jeskyni když v tom dovnitř vtrhl mohutný šedý kocour s bílou tlamičkou a náprsenkou "Můžete vy dvě mluvit potichu? Probudíte Celý klan!" Zasičel a přelétl je chladným pohledem "Omlouvám se Vlčí Srdce" Zabručela Mechovinka.

Vlk zase zmizel za závěsi z lián "Prosím sestro..nikomu to neříkej!" Zakňourala Sokolka její oči vyjadřovali zoufalost, Mechovinka povzdechla " A co jiného mohu dělat..ale já tě varuji toto nepřinese jen nebezpečí pro tebe a koťata ale i pro Mechové a Písečné..a teď ven mám ještě práci" Zavrčela a zmizela v druhé části jeskyně kde bývají zranění a nemocní.

Sokolka se konečně dostala do jejího pelíšku u nebeské skály a zavrtala se do teplého mechu, její oči se sami zavřeli a ji chladný vánek přenesl do hvězdného klanu kde na ni čekaly tři kočky Ostrý Měsíc od ohnivých, Jantarová Hvězda od Písečných a nakonec minulý vůdce Mechových Spálený Měsíc. "Sokolí Hvězdo..byl to špatný nápad mít koťata s jiným vůdcem a jako vůdkině klanu.." Mňoukl Spáleny.

"Klany budou mít zvláštní časy když tvoje koťata příjdou na svět.." Zabručel s hlubokým tónem Ostrý, který se na ni díval s vražedným pohledem, "Doufám že počítáš s tím že přineseš problémy i Písečním!" Sykla Jantarka, pak už byla jen tma a zbytek noci se Sokolce nic nezdálo..